Být kočkou nebo psem v Egyptě v 7. století před naším letopočtem nebylo zrovna výhodné. V zemi bujely chovatelské farmy, jejichž smyslem bylo vyprodukovat zvířata určená k zabití a mumifikaci.
Podle víry Egypťanů měla tato zvířata mimořádné postavení. Byla společníky zemřelých, představiteli bohů a obětinou. Byla v Egyptě zabíjena s takovou vervou, že v případě posvátného ibise to vedlo k jeho postupnému vyhubení na území Egypta.
Ibis pro Egypťany ztělesňoval boha moudrosti a písemnictví Thovta a mumifikován byl po milionech. Z téhož důvodu značně prořídla také populace sov i sokolů.
Mumifikovalo se vše
Profesorka egyptologie Selima Ikramová si myslí, že jednodušší by bylo vypočítat zvířata, která Egypťané nemumifikovali. "Pokud víme, nenašli se mumifikovaní holubi, a to je asi vše. Všichni ostatní tvorové byli v určitých obdobích mumifikováni," řekla.
Mumifikovaný krokodýl
Washingtonská výstava poskytuje pohled nejen na mnoho mumií, ale vysvětluje také celý obor mumifikace, který byl významnou složkou staroegyptské ekonomiky.
Jakmile divoká zvířata začala vymírat, začalo se v okolí chrámů a ve vesnicích v jejich blízkosti s chovatelstvím. Farmy existovaly už v období kolem 3000 let před naším letopočtem. Nejvíc ale tento obor vzkvétal mezi lety 650 před naším letopočtem do období kolem 200 let našeho letopočtu, protože právě v této době byla mumifikace zvířat mimořádně rozšířená.
Kult života, nikoli smrti
Jak říká kurátorka výstavy Melinda Zederová, mumifikace byla kulturou života, nikoli smrti. "Staří Egypťané nebyli posedlí smrtí, ale životem. Veškeré přípravy k mumifikaci souvisely s posmrtným životem a byly cestou k záchraně. Kněží vaším jménem obětovali zvíře, mumifikovali je a umístili pod vaším jménem v podzemí. Tak jste získali dobré postavení v očích jakéhokoli boha."
Zatímco některá zvířata byla chována jako budoucí obětiny, k jiným se lidé modlili jako k bohům. V muzeu je vzácná mumie býka představujícího boha slunce Rea. Za života k býkovi chodili lidé v procesích a kněží pozorovali jeho pohyby a pokoušeli se z nich odečíst božská poselství. Když zvíře, většinou po 20 letech, pošlo věkem, bylo mumifikováno a ve velkém sarkofágu umístěno v podzemí.
Falešní paviáni
K druhům, která byla zdecimována, patřil také pavián. Když už kněží žádné jedince nemohli najít, začali si pomáhat podvrhy. Zvenčí sice mumie vypadaly jako pravé, ale tomografické snímky pořízené v dnešní době odhalily padělky. "Paviáni byli velmi drazí a těžko se sháněli, a tak se začalo s podvrhy," vysvětlila Ikramová.
Ochránce přírody dnes vybíjení zvířat v takové míře kvůli náboženským rituálům šokuje. Znalci ale říkají, že Egypťané věřili, že být obětí je pro zvířata ctí - byla odchována za vyšším cílem a po věčnost pak zůstala s bohy. "Věřili, že ta zvířata odcházejí do lepšího života, byť jejich pozemský život moc skvělý nebyl," říká Ikramová.
