Často jsou velmi chytří, a přesto mají ve škole problémy. Jen obtížně se učí číst, perou se s psaním nebo jim nejdou počty. Dětí s nejrůznějšími poruchami učení, jako je dyslexie, dysgrafie nebo dyskalkulie, je hodně. Odhaduje se, že jimi trpí zhruba každý desátý žák a zhruba jeden z padesáti se potýká s těžkou formou.
Oxfordský neurolog Roi Cohen Kadosh hledá pro děti s poruchami učení účinnou léčbu stimulací vybraných mozkových center. Jedna ze studií probíhá i na londýnské škole Fairley House, která se specializuje na pomoc dětem s těžkými poruchami učení.
Princip stimulace mozku je jednoduchý. Základem nervové činnosti jsou toky elektricky nabitých částic mezi neurony. Do těch lze zasáhnout jednoduchými fyzikálními silami, jako je například magnetické pole. Neurobiologové proto přikládali k přesně určenému místu hlavy dobrovolníků elektromagnet a v něm pak nabudili magnetické pole. To usměrnilo elektrické toky v přilehlém mozkovém centru a v závislosti na parametrech použitého magnetického pole bylo možné mozkové centrum nabudit nebo naopak utlumit.
Změna času je pro lidské tělo nepřirozená, varují vědci |
Tak se zrodila magnetická stimulace lidského mozku zvenčí. Její bezprostřední efekty jsou dočasné a po nějaké době samy od sebe odezní. Při opakovaném nasazení působí magnetická stimulace na mozková centra jako „posilovna“ a mění její dispozice. Ve Spojených státech už schválil Úřad pro potraviny a léčiva tento způsob stimulace mozku k léčbě migrén a depresí u dospělých pacientů.
Obavy o dětský mozek
Zpočátku postupovali vědci s krajní opatrností, protože s jistotou nevěděli, jak bude magnetické pole na lidský mozek působit. Dnes už jsou klidnější a odhadují, že za poslední desetiletí prošlo těmito experimenty asi 10 000 dobrovolníků. U žádného se neobjevily závažnější potíže. Celá procedura se zdá bezpečná a vědci vyvíjejí její nové modifikace.
Cohen Kadosh sází na elektrody, které se ve vybraném místě hlavy přiloží na kůži a do mozku jimi pak teče velmi slabý elektrický proud. Postup nemá nic společného s neblaze proslulými „elektrošoky“. Stimulace nebolí. Elektrody vyvolávají na kůži nanejvýš lehké šimrání nebo mravenčení. Podle zapojení elektrod lze přilehlé mozkové centrum opět buď stimulovat, nebo utlumit. Cohen Kadosh a jeho spolupracovníci doufají, že se jim podaří nalézt vhodné způsoby stimulace, kterými zkorigují vývoj mozku dětí s poruchami učení.
Lakota vede k trvalému neuspokojení, zjistili vědci |
Cílem je napravit potíže dřív, než začnou dítěti vážně bránit v pokrocích ve škole. Před zahájením testů ve škole Fairley House vědci dlouho zvažovali specifická rizika, jimž mohou být děti při stimulaci mozku vystaveny. Většina dosavadních testů elektrické či magnetické stimulace mozku proběhla na dospělých dobrovolnících. Děti však mají tenčí lebeční kosti a elektrický proud proniká do jejich mozku hlouběji.
Dětský mozek se od mozku dospělého liší i tím, že se stále ještě vyvíjí. To je na jedné straně výhoda, protože ve vyvíjejícím se mozku je vyšší šance na úspěšnou korekci poruch. Na druhé straně může být dětský mozek citlivější a náchylnější k nežádoucím vedlejším účinkům stimulace.
Stále víme málo
Ve škole Fairley House proběhl test, při kterém Roi Cohen Kadosh stimuloval vybraná mozková centra dětem s dyskalkulií. Polovina dětí dostávala při řešení úloh elektrické stimuly, druhá polovina měla k hlavě rovněž připevněné elektrody, ale jejich mozek stimulován nebyl. Výsledek byl přesvědčivý. Po stimulaci dosahovali žáci v následných prověrkách zmatematiky zhruba o pětinu lepší výsledky.
Když Roi Cohen Kadosh referoval o výsledcích studie na nedávném kongresu Britské asociace pro psychofarmakologii v anglickém Bristolu, rozpoutala se kolem nich bouřlivá diskuse. Například Vincent Walsh z londýnské školy University College považuje podobné studie za předčasné, protože o stimulaci mozku a jejích pozitivních i negativních účincích stále víme velmi málo.
Na druhé straně psycholog Nick Davis z univerzity ve velšském městě Swansea považuje podobné studie za potřebné. Opatrnost je však i podle něj namístě. Na trh se dostala jednoduchá zařízení pro stimulaci mozku, která výrobci prodávají přes internet.
V současné době nejsou ani v USA, ani v Evropě přijata pravidla, která by výrobu, prodej a používání těchto přístrojů nějak upravovala a garantovala jejich bezpečnost. Někteří rodiče mohou podlehnout pokušení pořídit dětem „domácí posilovnu mozku“ s cílem napravit či dokonce vylepšit jejich duševní vývoj. Roi Cohen Kadosh však před takovými domácími pokusy důrazně varuje.
