Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Experiment, nebo léčba neplodnosti? Cizí děloha nadějí na mateřství

Zdraví

  7:00
Na světě jsou první čtyři děti, které se narodily matkám, jimž byla transplantována děloha. Další ženy se na tuto operaci připravují. Stane se transplantace běžně dostupnou léčbou neplodnosti, nebo zůstane pouze experimentem?

Těhotenství (ilustrační foto). foto: Reprofoto

Jen málokterý pocit je tak silný jako poprvé držet v náručí své vlastní dítě. Díky týmu profesora Matse Brännströma jej mohou zažít ženy, které by jinak neměly šanci stát se matkami. „Je to obrovský přelom v medicínské historii, a to nejen pro lékaře, ale i pro mnoho neplodných žen, které se budou moci stát matkami,“ je přesvědčen profesor Brännström, který působí v Sahlgrenově univerzitní nemocnici ve švédském Göteborgu. Právě on stojí v čele týmu, který má za sebou patnáctiletý výzkum možností transplantace dělohy a drží prvenství v úspěšném těhotenství u ženy s transplantovanou dělohou. Ostatně za jeho práci jej ocenila také Česká transplantační nadace.

V těhotenství pozor na ejakulaci do pochvy, radí gynekolog

Od roku 2013, kdy ve Švédsku s těmito transplantacemi začali, proběhlo 11 operací. Devět z nich bylo úspěšných. Byly přitom použity orgány od živých dárkyň. Pěti ženám se pak podařilo pomocí metod asistované reprodukce otěhotnět, z toho čtyři už porodily. Dvě ženy, kterým se již po transplantaci narodilo jedno dítě, se pokouší otěhotnět podruhé.

Dárkyní může být matka příjemkyně

První pacientka po transplantaci, která donosila zdravé dítě, byla šestatřicetiletá Švédka, která o dělohu přišla v důsledku rakoviny. Dítě se narodilo předčasně ve 32. týdnu těhotenství a vážilo 1,8 kilogramu. Dárkyní dělohy byla jednašedesátiletá matka příjemkyně. „Nejdříve uvažujeme o matce ženy jako vhodné dárkyni. Pokud to z různých důvodů není možné, hledáme dále. Mezi dárkyněmi byly i teta či tchýně ženy. Zásadní je, aby děloha byla zdravá a dárkyně v minulosti bez problémů donosila vlastní děti,“ přibližuje profesor Brännström. Věk dárkyně podle něj není hlavním kritériem. Rozhodující je stav dělohy.

V Evropě podle odhadů britské nadace pro transplantaci dělohy Womb Transplant žije více než 200 tisíc žen s nefunkční dělohou. V Británii se rozbíhá program, díky kterému by transplantaci dělohy mohlo podstoupit prvních deset žen. K narození dětí by mohlo dojít na přelomu let 2017 a 2018. „Náhradní mateřství je možnost, ale není odpovědí na hlubokou touhu těchto žen nosit pod srdcem vlastní dítě,“ popsal deníku Guardian Richard Smith, který působí jako gynekolog v Queen Charlotte’s and Chelsea hospital v Londýně a podílí se na přípravě transplantačního programu dělohy ve Velké Británii. Zde by měly být transplantovány dělohy od zemřelých dárkyň.

Jak otěhotní žena s transplantovanou dělohou

Transplantace dělohy je stále lékařským experimentem. V budoucnu by se však mohla stát jednou z možností, jak mohou zažít těhotenství i ženy, které se narodí bez dělohy nebo s vrozenými deformacemi tohoto orgánu či o dělohu přijdou v důsledku nemoci během života.

  • Před samotnou operací je žena hormonálně stimulována, aby se vytvořilo dostatek vajíček. Ta jsou odebrána a v laboratoři oplodněna spermiemi partnera. Vzniklá embrya jsou hluboce zmrazena a uchována do doby, než ženino tělo zvládne celý proces transplantace a darovaná děloha bude připravena na těhotenství.
  • Nejlepších výsledků dosáhli lékaři při použití dělohy od živé dárkyně, jejíž těhotenství i porody proběhly bez komplikací. Děloha je z těla dárkyně odebrána spolu s děložním čípkem a hlavními cévami vyživujícími dělohu. Darovaná děloha je pak transplantována do těla příjemkyně. Aby její organismus cizí orgán přijal, dostává příjemkyně léky potlačující imunitní reakci organismu neboli imunosupresiva.
  • Po několika měsících, kdy je jasné, že transplantovaná děloha funguje správně, je do dělohy vloženo dříve zamrazené embryo. Žena nadále užívá imunosupresiva po celou dobu těhotenství, aby její tělo neodmítlo transplantovanou dělohu. Její těhotenství je rizikové a vyžaduje více lékařské péče.
  • Pokud je těhotenství úspěšné, dítě se narodí plánovaným císařským řezem. Následně je děloha odebrána a žena končí s užíváním imunosupresiv. Je ale možné dělohu ponechat a zvážit další těhotenství, které ale bude opět spojeno s mnoha vážnými riziky.

V USA by první transplantace měla proběhnout během několika měsíců v Clevelandu. Podstoupit by ji měla šestadvacetiletá žena, která má dvě adoptované děti a touží po vlastním. „Chci ranní nevolnosti, bolesti zad, pocení nohou. Chci cítit pohyby dítěte. Je to něco, po čem toužím mnoho let,“ svěřila se žena deníku New York Times.

Čeká se na další studie

Bez dělohy se narodí asi jedna žena z pěti tisíc, další o orgán přijdou během života, například v důsledku nádorového onemocnění nebo komplikací při porodu. „Transplantace cizí dělohy na rozdíl od ostatních transplantací není život zachraňující, ale výrazně zlepšuje kvalitu života. Z mého pohledu jde o lepší řešení než náhradní mateřství, protože žena prožije celé těhotenství a během něj může s dítětem navázat vztah,“ je přesvědčen profesor Brännström. Podle něj je jen otázkou času, kdy tyto transplantace bude podstupovat více žen.

„Vzhledem k výsledkům švédské studie předpokládám, že by se transplantace dělohy mohla v budoucnu stát programem pro léčbu některých vrozených a získaných vad,“ popisuje docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM v Praze, který se části studie osobně zúčastnil. „Transplantace dělohy zatím není nikde na světě jako klinický program, jistě však proběhnou další klinické studie,“ dodává docent Froněk.

Mnoho rizik pro matku i dítě

Transplantace dělohy a následné těhotenství má ale mnoho rizik pro matku i dítě. Žena po transplantaci musí po celou dobu svého těhotenství užívat imunosupresiva, tedy léky na potlačení imunity, aby její tělo transplantovaný orgán neodmítlo.

„Imunosupresiva volně procházejí placentou, zárodek a později plod je od počátku těhotenství vystaven této léčbě, ale vliv na dítě není dosud spolehlivě objasněn,“ upozorňuje docent Antonín Pařízek, vedoucí lékař perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dalším rizikem je podle něj použití orgánů od žen, které už mají vlastní reprodukci za sebou. „Asi žádný jiný orgán v těle ženy nepodléhá takovým změnám jako děloha během těhotenství, kdy během 40 týdnů zvětší svůj objem až desetkrát,“ vysvětluje porodník Pařízek. Svalovina dělohy má navíc úplně jinou kvalitu u mladé ženy než u ženy v šedesáti letech coby dárkyně.

Podávání antikoncepce je zločin, tvrdí lékařka. Češky spolykají ročně skoro tři miliony balení

Těhotenství po transplantaci bude vždy extrémně rizikové. Není jisté, zda zůstane oblast, kde je darovaná děloha našita, dostatečně pevná a vydrží po celé těhotenství. Problémem je i kvalita cévního zásobení dělohy, která přímo ovlivňuje průběh těhotenství a vývoj plodu. U žen s transplantovanou dělohou tak bude více hrozit zaostávání růstu plodu; dokonce ještě častěji než u žen, které mají za sebou transplantaci například jater nebo ledvin. Vzhledem k riziku prasknutí okolí dělohy pak budou tato těhotenství častěji končit předčasně a vždy císařským řezem, který bude opět rizikovější než obvykle. „Z těchto a mnoha dalších důvodů není těhotenství po transplantaci dobrý začátek pro život nového jedince,“ uzavírá docent Pařízek.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...