„Nástupní plat absolventů magisterského studia v oboru fyzioterapie je u nás v současnosti asi 18 tisíc korun hrubého,“ říká magistr Vladan Toufar, prezident Unie fyzioterapeutů ČR. „Tedy dvakrát až třikrát nižší než ve srovnatelných zemích západní Evropy.“
Řada absolventů proto odchází do zahraničí či do soukromých wellness studií, kde se dočkají podstatně vyššího platu než v nemocnici. Současný systém úhrad je navíc nastavený tak, že poskytování péče nákladnějším a potřebnějším pacientům může, a často také je, pro poskytovatele nevýhodné. Pokud by stát chtěl situaci zlepšit, pak by měl podle magistra Toufara především finančně podpořit studium dalších fyzioterapeutů, důrazně dbát na jejich pregraduální přípravu, radikálně zvýšit absolventské platy a nastavit jasný systém postgraduální přípravy.
Jak vybírat odborníka
Je vhodné, aby si pacient ještě před návštěvou fyzioterapeuta zjistil, zda pracuje v řádně zaregistrovaném zdravotnickém zařízení.
„Pokud chce mít větší záruku kvalitní péče, pak by měl dát spíše přednost těm, kteří pracují ve zdravotnickém zařízení spolu s rehabilitačním lékařem,“ říká docentka Olga Švestková, přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Ale ani dostatečné vzdělání není vždy zárukou kvality. „Někteří fyzioterapeuti se orientují pouze na určitý rehabilitační postup a v jeho duchu se snaží diagnostikovat a léčit všechny pacienty,“ upozorňuje doktor Libor Musil, primář Rehabilitační kliniky Malvazinky v Praze. „Čím lépe vím, co je podstatou pacientových obtíží, tím přesněji vím, jaký postup je pro něj nejvhodnější.“
Bolest nohy v oblasti bérce tak může třeba souviset nejen se svalem, ale i s nervem, který jím prochází, a někdy i s drobnou zlomeninou kosti či poškozeným meniskem. Každá z těchto příčin vzniká jiným způsobem a vyžaduje jiný postup. Jestliže začne fyzioterapeut problém „řešit“, aniž by se zajímal o jeho podstatu a příčinu, pak je odkázán na metodu pokus-omyl.
