Chemikálie rozprášená na nepřátelské vojáky měla změnit jejich sexuální chování tak, aby si navzájem připadali neodolatelní. Podle dokumentu dostupného na internetu měla být gay bomba součástí širšího projektu. Další látky měly k nepřátelům přilákat obtížný hmyz nebo u nich vyvolat alergii na sluneční světlo.
Chuť a vůně přírody
U neobvyklých chemikálií ještě na chvíli zůstaneme. Ig Nobelovu cenu za chemii totiž získala Maju Jamamotová z Mezinárodního lékařského centra v Japonsku. Vymyslela postup, jak vyrábět vanilkovou vůni a příchuť z kravinců.
Vyhlášený zmrzlinový obchod Toscanini v americkém Cambridge (v sídle Harvardovy univerzity) začal prodávat speciální zmrzlinu pojmenovanou na počest vynálezkyně „Vanilkový twist Mňamamoto“. Slavnostní uvedení na trh spojené s ochutnávkou proběhlo během předávání cen. O tom, zda skutečně obsahuje příchuť vyrobenou zmíněným způsobem, ale majitel cukrárny raději mlčí.
Bezedná miska umí divy
Když lidé dostanou víc jídla, víc se jím nacpou. K tomuto závěru došel Brian Wansink z Cornellovy univerzity. Wansink pohostil dobrovolníky bezednou miskou polévky – aniž to strávníci tušili, hadičkou na dně se někdy potrava nenápadně doplňovala.
Když polévka došla, cítili se dobrovolníci nasyceni. Když se ale doplňovala, jedli stále dál. Hlavním impulzem pro konzumaci tedy není pocit sytosti, ale skutečnost, že jsme ještě nesnědli všechno. Jednoduchá rada pro jedlíky, kteří chtějí zhubnout: nabírejte si menší porce. Výzkum zveřejněný v lednu 2005 v časopise Obesity Research dostal cenu za výživu.
Síť na lupiče
S originálním způsobem, jak vyzrát na bankovní lupiče, přišel majitel bezpečnostní agentury Kchuo Čcheng Hsieh z Tchaj-wanu. Nejde o úplně nový nápad, objevil se už v nejednom filmu. Hsieh ho ovšem jako první realizoval.
Když lupič přepadne banku, paní za přepážkou mu odevzdá peníze, ale zároveň nenápadně zmáčkne tlačítko na hodinkách. Tím aktivuje síť, která u dveří spadne na zloděje, lapí ho a vyzdvihne ke stropu. Fungování sítě v praxi můžete zhlédnout na videu na webové stránce www.webcf.info.
Autor získal cenu za ekonomii, ale Ig Nobelovu výboru se nepodařilo ho včas kontaktovat. Teprve pár dní po ceremoniálu přišla z Tchaj-wanu zpráva, že je živ a zdráv – jedny místní noviny ho totiž vypátraly a přinesly s ním exkluzivní rozhovor.
Kam s ním?
Anglický slovní člen „the“ je věčným nepřítelem abecedních seznamů. Jak se s ním jednotliví autoři vyrovnávají? Na tuto otázku se pokusila najít odpověď Australanka Glenda Browneová, čerstvá nositelka Ig Nobelovy ceny za literaturu. Ve své studii poukázala například na problémová jména, jako je hlavní město Nizozemska The Hague nebo název britské kapely The Who.
Křeček na Viagře
Pásmová nemoc neboli jetlag je nepříjemný stav, se kterým se musíme vyrovnat, když cestujeme letadlem na dlouhou vzdálenost na východ nebo na západ. Rozhodí se nám vnitřní biologické hodiny, což se projevuje například únavou, nespavostí, nechutenstvím nebo bolestmi hlavy.
U křečků se podařilo tyto příznaky vyléčit pomocí Viagry. Za podivuhodný výzkum zveřejněný v časopise PNAS získali vědci z Národní univerzity v Quilmes v Argentině cenu v oboru letectví.
Krása zmačkaných prostěradel
Fascinují vás pomačkané lůžkoviny? Lakshminarayanana Mahadevana z Harvardovy univerzity a Enriqua Cerdu Villablancu z Univerzity v Santiago de Chile bezesporu ano.
V roce 2002 zveřejnil časopis Nature jejich studii na téma „mačkání natažených elastických prostěradel“, v níž analyzovali různé vzory, které při mačkání textilie vznikají. Badatelé získali cenu za fyziku.
Nemluvte na krysy pozpátku
Krysy nepoznají rozdíl mezi člověkem mluvícím pozpátku japonsky a holandsky. K tomuto pozoruhodnému závěru došla trojice vědců z univerzity v Barceloně, kteří dostali cenu za lingvistiku.
Přehrávali hlodavcům záznamy řeči v japonštině a holandštině a zjistili, že krysy rozeznají rozdíly v rytmice vět. Když jim záznamy pustili pozpátku, krysy rozdíl nepoznaly.
Víš, s kým spíš?
Nizozemská profesorka Johanna E. M. H. van Bronswijnová z Technické univerzity v Eindhovenu zasvětila svůj život sčítání roztočů, hmyzu, pavouků, bakterií a dalších breberek, s nimiž nedobrovolně sdílíme lože.
O její vášni vypovídají názvy jejích studií: Dům, postel a breberky (1972), Prach, roztoči a ložní prádlo (1973), Autotrofní organismy v prachu z holandské matrace (1978), Prach v domácnosti jako ekosystém (1979), Ekosystém postele (1994). V jejím životopise nyní přibyl další milník: 2007 – Ig Nobelova cena za biologii.
