26. ledna 2018 6:37 Lidovky.cz > Relax > Věda

Gen jako časovaná bomba. Našli vědci lék na Huntingtonovu chorobou?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
geny - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy geny - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Klinické zkoušky potvrdily naděje vkládané do nového léku určeného pacientům s nevyléčitelným dědičným onemocněním nervového systému – Huntingtonovou chorobou.

Pacienti s Huntingtonovou chorobou často vůbec nemohou tušit, že se narodili s poškozeným genem, který jim pomalu ničí nervový systém. Jako časovaná bomba tiká v jejich organismu devastující proces, který se obvykle až ve středním věku začne projevovat výkyvy nálady, podrážděností, depresemi.

Útok na mozek, svaly, srdce i kosti

Později u nich propuknou podstatně závažnější problémy – nechtěné trhavé pohyby, problémy s mluvením, mimikou a polykáním, postupující demence a celkové ochrnutí. 

Choroba se neomezuje na mozek a vyvolává například i odumírání svalů, selhání srdce, osteoporózu a mnoho dalších zdravotních komplikací. Huntingtonova choroba je ve všech případech smrtelná a za současného stavu poznání nevyléčitelná. 

Poškozený gen si nese 4 až 15 ze 100 000 lidí a jen v České republice trpí tímto onemocněním několik stovek lidí. Moderní medicína jim doposud uměla jen ulevit od některých příznaků choroby. Nyní svítá nemocným naděje. Lékařům vedeným Sarah Tabriziovou ze střediska proHuntingtonovu nemoc při londýnské University College se jako prvním podařilo výrazně potlačit proces, který má vznik onemocnění na svědomí. 

Léčba řady dědičných onemocnění využívá „opravy“ poškozeného genu postupem označovaným jako genová terapie. To je možné v případech, kdy pacientovi poškozený gen nefunguje. Lékaři odeberou nemocnému z těla buňky, do nich vnesou „zdravý“ gen a buňky opět vrátí do pacientova organismu. 

Často stačí, aby takto dodaný zdravý gen dosáhl jen zlomku výkonu ve srovnání s organismem lidí bez genetického defektu, a projevy onemocnění odezní. Tento postup však u Huntingtonovy choroby nezabírá.

Nemoc „zakoktaného“ genu

Chorobu popsal jako první v roce 1873 americký lékař George Huntington. Bylo mu tehdy dvaadvacet let a popis onemocnění, které dnes nese jeho jméno, byl jednou z pouhopouhých dvou vědeckých prací, jež za celý život zveřejnil. Genetickou příčinu Huntingtonovy choroby se podařilo odhalit až v roce 1993. 

Lidé s Huntingtonovou chorobou si nesou zcela zvláštní typ defektu v genu, který v těle člověka zajišťuje produkci bílkoviny huntingtinu. V genu se na jednom místě opakuje stejná trojice písmen genetického kódu. U zdravých lidí nebývá těchto opakování více než 26. Vadný gen vypadá, jako kdyby se „zakoktal“, a trojice písmen se v něm opakuje více než čtyřicetkrát. Čím víckrát je trojice písmen genetického kódu zmnožená, tím časnější bývá nástup choroby. U zhruba každého dvanáctého pacienta se projeví nemoc ještě před dosažením věku dvaceti let. 

Podle „zakoktaného“ genu se v organismu vyrábí defektní bílkovina a ta devastuje nervový systém. Vnesení „zdravého“ genu v tomto případě nepomůže, protože to nezabrání tvorbě vadných molekul huntingtinu.
Pacienti s Huntingtonovou chorobou jeden „zdravý“ gen mají, protože ho zdědili od jednoho z rodičů. Druhý rodič jim však předal „zakoktaný“ gen, a ten lékaři neumějí umlčet. Děti počaté rodičem nesoucím „zakoktaný“ gen pro huntingtin mají padesátiprocentní šanci, že onemocnění zdědí.

Toxický protein mizí

Nový lék Ionis-HTTRx vyvinutý kalifornskou biotechnologickou firmou Ionis Pharmaceuticals dokáže v těle pacientů snížit množství toxické molekuly huntingtinu, zatímco zdravou bílkovinu produkovanou podle nepoškozeného genu ponechává na pokoji. Jeho základem je jednoduchý řetězec deoxyribonukleové kyseliny (DNA). 

Buňky pacientů s Huntingtonovou chorobou si vyrábějí podle svých genů dva typy molekuly kyseliny ribonukleové (RNA), jež následně slouží jako instrukce pro výrobu bílkoviny huntingtinu. Podle zdravého genu se vyrábí normální ribonukleová kyselina. Podle „zakoktaného“ genu se tvoří abnormální řetězec kyseliny ribonukleové, a ten dává vzniknout toxické formě bílkoviny. Řetězec DNA z léku IonisHTTRx se přikládá jen k abnormálním řetězcům ribonukleové kyseliny a nedovolí, aby byly použity pro výrobu toxické formy huntingtinu. 

Tým Sarah Tabriziové podrobil 46 pacientů v rané fázi Huntingtonovy choroby testům, které si kladly za cíl ověřit bezpečnost celého postupu a odhalit jeho případné nežádoucí vedlejší efekty. Nemocným mužům i ženám z Británie, Německa a Kanady byl lék vpíchnut do míšního kanálu. Lékaři injekci opakovali s měsíčním odstupem celkem čtyřikrát a pokaždé podávali pacientům vyšší dávku. Produkce toxického huntingtinu v těle nemocných klesala úměrně množství podaného léku.

Nadějné vyhlídky

„Poprvé nějaký lék snížil koncentrace škodlivého proteinu v nervovém systému a zároveň byl bezpečný a pacienti ho dobře snášeli,“ konstatuje Sarah Tabriziová a dodává: „Jde patrně o nejdůležitější moment v historii Huntingtonovy choroby od chvíle, kdy byl izolován gen pro toto onemocnění.“Přední britský neurolog John Hardy přiznává, že kdyby se ho někdo před pěti lety zeptal, zda IonisHTTRx může fungovat, kategoricky by takovou možnost zavrhl. „Fakt, že to funguje, je skutečně mimořádný,“ uznává Hardy. 

Testy netrvaly dost dlouho na to, aby lékaři mohli pozorovat případné zlepšení zdravotního stavu pacientů. K tomu bude zapotřebí dalších klinických zkoušek. Nemocní na ně nebudou dlouho čekat, protože švýcarská farmaceutická firma Roche už zaplatila za licenci na Ionis-HTTRx 45 milionů dolarů, aby mohla rozjet druhé kolo testů cílené na posouzení efektů léčby.

Lego pro jiné choroby

Výsledky první fáze klinických zkoušek léku Ionis-HTTRx nevyvolaly nadšení jen u nemocných s Huntingtonovou chorobou a jejich blízkých. Chorob vyvolaných různě „zakoktanými“ geny je mnohem více a i na ně by zřejmě mohly zabírat léky konstruované na stejném principu. 

„Lék je jako stavebnice Lego. Můžeme ho zacílit na tvorbu jakéhokoli proteinu,“ vysvětluje Ed Wild, který podával lék IonisHTTRx pacientům s Huntingtonovou chorobou v prvním kole klinických zkoušek.

JAROSLAV PETR, Autor je spolupracovníkem redakce
  • 0Diskuse