Je vhodné se hned na začátku vymezit – tento text se zabývá přírodními vědami. Pomíjí proto v nobelovské historii celkově čtrnáct žen oceněných za literární úspěchy, sedmnáct žen odměněných za aktivity pro mír a jednu ženu z nauk ekonomických.
Profesor Ashkin je skutečně rekordmanem, v tomhle věku ještě nikdo Nobelovu cenu nedostal. Proti tomu letošní nositelky vědeckých Nobelových cen – Donna Stricklandová za fyziku a Frances Arnoldová za chemii – rekord nezlomily. Již v roce 2009 byly totiž oceněny hned tři ženy, a to Elizabeth Blackburnová a Carol Greiderová za lékařství, konkrétně za výzkum chromozomů, a dále pak Ada Yonathová za chemii, za poznání funkce ribozomů.
Celkově si v historii, včetně letošních nobelistek, odnesly cenu za fyziku tři ženy, cenu za chemii pět žen a za lékařství dvanáct žen. Není to však úplně přesné, ve skutečnosti je oceněných žen o jednu méně, protože jedna z nich, Marie Curie-Sklodowská, získala v roce 1903 ocenění za fyziku a roku 1911 i cenu za chemii.
Nicméně nám z toho vychází, že ze 607 nobelovských medailí udělených vědcům jich ženy dostaly jen dvacet. Tedy slabě přes tři procenta.
Pozornost „diverzitě“
Může to být tím, že Nobelovy ceny odrážejí stav z minulosti, kdy žen ve vědě bylo opravdu málo a muži je mezi sebe pouštěli jen neochotně.
Ale to by se mělo změnit. Vědecký časopis Nature informoval, že Královská švédská akademie věd, která ocenění uděluje, už před dvěma lety začala záměrně zvyšovat počet žen mezi vědci, kteří mají právo navrhnout kandidáty na Nobelovu cenu. Letos se pak všem nominujícím chystá poslat dopis, v němž požádá, aby věnovali více pozornosti „diverzitě“, tedy i možnosti nominovat ženy.
Jestli se tak skutečně stane, se dozvíme až po půlstoletí, protože až po takové době jsou zveřejňována jména navržených, leč neoceněných vědců.
Genderová nálož
Souběžně s Nobelovými cenami vědecký svět ovlivnila ještě jedna událost – konference o postavení žen připravená v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Takových genderových událostí se samozřejmě děje řada, jenomže tahle byla výjimečná. Vystoupil na ní italský fyzik Alessandro Strumia, profesor Univerzity v Pise.
Přítomné, většinou ženy, ohromil mimo jiné tvrzením, že ženy nejsou ve fyzice diskriminovány, ale je tomu právě naopak – diskriminováni jsou podle něj dnes spíše muži, kteří se nedostanou na pozici, kterou by zvládli, ale místo jim kvůli kvótám obsadily ženy. Dodal, že fyziku vymysleli muži a vstup do ní není „na pozvání“, nýbrž podle schopností. A ty podle něj mají v případě fyziky častěji muži než ženy.
Připustil, že i ve fyzice působily vynikající ženy, které si však své postavení zasloužily odbornými schopnostmi.
Dopadlo to, jak v dnešní době muselo. Na profesora Strumiu se snesla smršť kritiky. „Jeho vystoupení bylo zjednodušené a děsivé. Jsem otřesena už kvůli mladým vědkyním, které to poslouchaly a jimž Strumia odsál veškerý entuziasmus,“ hodnotila například Jane Wadeová, fyzička z londýnské Imperial College.
CERN, který od roku 2016 vede žena, italská fyzička Fabiola Gianottiová, označil Strumiovo vyjádření za „vysoce urážlivé“ a oznámil, že s ním přerušuje odbornou spolupráci.
Ve vědě bývá dobrým zvykem, že se kontroverzní tvrzení vyvracejí fakty. V tomto případě to však neplatí. Dokonce není ani možné oficiálně zjistit, jaká data a zda vůbec profesor Strumia použil. CERN jeho prezentaci stáhl ze svého webu.
