LN Jak to, že dva stejně staří lidé, kteří žijí relativně podobným životním stylem, stárnou odlišně? Jaké to může mít příčiny a jak velkou roli v tom hrají geny?
Naše tělo může vykazovat stavy chátrání, i když je nám teprve dvacet let. Naopak v padesáti se můžeme cítit mladší než kdy dřív. V lidském organismu se děje řada procesů, o nichž nemáme ani tušení a které na nás mají zásadní vliv. Na samotný proces stárnutí působí hodně různých faktorů – nejen geny, ale také epigenetika. To je poměrně nový obor, zabývá se změnou projevů našich genů a také tím, jak se naše geny mění vnějším působením nebo následkem našeho chování. Znamená to, že například dokážeme reagovat na změny v prostředí a to nás může, pokud jde o stárnutí, ovlivnit pozitivně nebo negativně. Pokud máte špatně nastavené dědičné vlastnosti, musíte se více snažit žít zdravě. Budete-li to dělat, máte mnohem větší šanci, že budete zdravá a v pořádku. Pokud ale budete třeba svoje zažívání trápit nesprávnou stravou, budete nemocná. Na druhou stranu lidé s výbornou genetickou výbavou si mohou dovolit více. Ale u nich se tělo nakonec také může vzbouřit a je zbytečné si vytvářet problémy.
Jak žít až do sta let? Pomůže zdravý způsob života a dobré geny |
LN Pokud něco dostanu v genech, a nemohu to tím pádem zásadně ovlivnit, má smysl se snažit?
Určitě ano. Lidský genom obsahuje přibližně dvacet pět tisíc genů. Ovlivňují nás ale také mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují v našem těle. Nejvíce se jich nachází v tlustém střevě a souhrnně je nazýváme mikrobiom. Intenzivní výzkum posledních let naznačuje, že střevo a jeho extrémně složitý ekosystém mají podstatný vliv na délku i kvalitu našeho života. Dá se říci, že nás naše genetika ovlivňuje přibližně z 50 až 60 procent. Pokud se budeme snažit, můžeme ji zásadně ovlivnit.
LN Velký vliv na zapínání a vypínání genů má zdravá strava...
Ano, jak tvrdili už řečtí filozofové Hippokrates i Pyké: zdraví si můžeme uchovat, jenom když jíme to, co je pro naše tělo dobré. Jsem přesvědčená o tom, že platí rovnice: zdravé střevo rovná se zdravý mozek. Takže vyšetřuji a řeším záněty střeva, potravinové intolerance, alergie, genetické vlivy. Zdravé střevo totiž znamená dobrou imunitu a schopnost bránit se nemocem. Strava a prostředí, ve kterém žijeme, opravdu výrazně ovlivňují kvalitu a délku života.
LN Jakou roli hraje psychika?
Rozhodně velkou, a jsme-li v psychické pohodě, můžeme stárnout pomaleji, zjednodušeně řečeno. Já se hodně zaměřuji na neurotransmitery, látky, které se tvoří v nervové soustavě. Z té jsou vyplavovány do krevního řečiště a následně pak do celého těla. Jsou to obrazně sluhové řídících buněk centrální nervové soustavy, od které převezmou nervové vzruchy a donesou je až k řízeným buňkám svalů, žláz či dalších tkání. Tyto řízené buňky pak mají na povel nejen naše orgány, ale také mysl. Mezi nejznámější neurotransmitery patří dopamin, který je zdrojem mozkové energie. Neurotransmiterů je ale mnohem víc. Některé se vytvářejí v mozku, další v jiných částech organismu. Pokud jsou v těle v nerovnováze, je jich málo nebo naopak příliš, vznikají potíže. Většinu z nich známe pod hromadným označením psychosomatické poruchy. Patří sem nejčastěji bolesti břicha, hlavy, vyčerpanost nebo třeba poruchy nálady a ztráta schopnosti se koncentrovat. S nedostatečnou nebo přílišnou tvorbou neurotransmiterů se dává do souvislosti i duševní vyhoření, propuknutí Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo Alzheimerovy nemoci.
LN A co hormony?
Také nás hodně ovlivňují. Klasickým příkladem může být ženská menopauza nebo mužská andropauza. Jde o přirozený proces, ale přináší s sebou poruchy spánku, nepříjemné pocity ve smyslu nervozity a podráždění, změny postavy, větší nemocnost a celkově urychlené stárnutí. U někoho je vhodné hormony přirozeně doplňovat. Aktivují totiž také řadu genů a fyziologických procesů, které ovlivňují stárnutí. Připomeňme si třeba spánek. Pokud je náš spánek kvalitní, produkce látek jako melatonin a serotonin v těle není narušena, dochází k dobré regeneraci nadledvinek a tím si udržujeme dobrý imunitní systém.
LN Čím si podle vás život zkracujeme nejvíc?
Takových věcí je hodně, a protože jsme každý jedinečný, někomu může jedna věc škodit víc než druhému. Určitě ale mezi nebezpečné činitele patří stres. Je dokázáno, že vlivem stresu se zkracují naše telomery, konečky chromozomů, které jsou důležité pro obnovu našich buněk a dlouhý zdravý život. Při velkém a dlouhotrvajícím stresu například výrazně stoupá riziko, že dostaneme třeba mozkovou mrtvici nebo srdeční infarkt. Stres je zabijákem mozkových buněk a zhoršuje naši paměť.
