Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Gorily používají nástroje jako šimpanzi

Věda

  12:04
PRAHA - Gorilí samec Richard má sílu za tři chlapy. I prsty má třikrát silnější než urostlý člověk. Když vůdci gorilího stáda v pražské zoo jednou zapadl kousek mrkve do malé mezery, sebral klacík, okousal jej zuby do velikosti párátka a pamlsek napíchl jako jednohubku.

Vítězem gorilí reality show Odhalení a majitelem 12 melounů gorilí samec Richard. foto: ČTK

„To mě inspirovalo, když jsem přemýšlel, jak ho zabavit, aby se nenudil,“ vzpomíná na tuhle příhodu Marek Ždánský, ošetřovatel pražských goril. Vzal poleno, vyvrtal do něho dvacet úzkých dírek hlubokých asi dva centimetry a nastrkal dovnitř hrozinky. Richard pomocí vlastnoručně vyrobeného párátka vydloubal laskominy během několika minut. „Dřívko mi pak předal, abych mu ho schoval na příště,“ dodává Martin Ždánský.

Gorilí samci jsou přitom v používání pomůcek spíše lenoši. Mnohem častěji berou do ruky rozličné nástroje gorilí samice.

Lidoopi si postavili pyramidu
„Podle našich pozorování lze s mírnou nadsázkou tvrdit, že pražské gorily si dokonce vytvořily kulturu plastových přepravek,“ říká Marina Vančatová, odbornice na chování lidoopů z fakulty humanitních studií v Praze.

Barevné bedničky od ovoce a zeleniny jim do výběhu dal ošetřovatel zpočátku jenom na hraní. Brzy se ale ukázalo, že samice je dovedou použít mnohem všestranněji. „Občas pozorujeme, že se jimi ohánějí jako zbraní, nebo když se samice začaly hašteřit, házely krabice po sobě nebo alespoň ve směru rivalky,“ říká Marina Vančatová.

Mnohem důmyslnější použití se našlo pro bedničky, když do pavilonu goril přibyla nová obyvatelka jménem Kamba.

Budila značnou zvědavost obou samic Shindy a Kijivu. Ovšem protože musela zůstat po nějakou dobu v karanténě, mohly ji starousedlice pozorovat jenom přes okno. Rám byl ale tak vysoko, že samice musely stát na zadních a bradou se opírat o hranu okna. Nepříliš pohodlná poloha. Proto jednu ze samic napadlo přitáhnout si bedničku a použít ji jako stupínek. Stála v přirozené pozici na čtyřech, a přitom viděla lépe.

Druhá samice měla ještě lepší nápad. Postavila na sebe dvě bedničky, pak si sedla jako v divadelním parteru a pohodlně pozorovala Kambu. Od té doby si cosi jako pyramidu stavějí gorilí samice téměř pokaždé, když chtějí dosáhnout například na vysoko zavěšenou mrkev nebo sledovat něco zajímavého ve výšce.

Velice originálně posloužily plastové bedničky také v situaci, kdy se gorily předvádějí. V přírodě a také v zajetí se přitom buší do hrudníku a dávají ostatním členům tlupy signál: jsem tady, dejte si na mě pozor.

Samec Richard to zvládá vzhledem k velikosti své hrudi bez problémů. Samice patrně nechtěly zůstat pozadu a hledaly možnost, jak svoje varování zvýraznit. Nakonec je napadlo položit si bedničku na prsa a mlátit do ní. Dělalo to větší hluk než obvykle.

„Nevíme, která samice na to přišla jako první. Jednou jsme zkrátka přišli do pavilonu a už se předváděly s přepravkou na hrudi,“ říká Marina Vančatová.

Gorilí samec Richard používá krabice mnohem méně. Kambu v karanténě mohl pozorovat i bez podstavce, a protože je dost vysoký, nepotřebuje „něco“ pod nohy, ani když chce dosáhnout na zavěšený pamlsek.

Jednou mu ale krabice posloužila jako podnos pro přenášení dortu. Šel po zadních, bedničku nesl oběma rukam a přitom ještě překročil velký kmen.

Přepravky se pro samice staly také provizorním hnízdem, ve kterém posedávají, nebo dokonce i „hudebním nástrojem“. Naučily se totiž na okraj bedničky poklepávat prsty. Podle primatoložky to určitě nedělají z nudy. Většinou totiž odpočívají a jsou v pohodě.

„Kultura“ plastových bedniček je v pražské zoologické zahradě zřejmě světovou raritou. Česká odbornice na primáty ji nezaznamenala ve Dvoře Králové, ani v nizozemské zoo v Apeldoornu, kde gorily sledovala. A když se nedávno vyhodnocovala anketa na téma, jaké nástroje používají lidoopi, byla pražská zoo mezi dvaceti zahraničními jediná, kde se tato „kultura“ vyskytovala.

Experti pozorovali u goril také určitý vývoj v zacházení s nástroji. Důkazem je samice, která se naučila odemykat visací zámek. „Dal jsem jí kroužek s dvaceti klíči, jenom jeden byl správný,“ říká Martin Ždánský. Nejdříve se samice dívala, jak ošetřovatel ve svazku hledá a pak odemyká. Potom si to vyzkoušela sama. Po sedmém pokusu už dokázala najít správný klíč za pouhých 12 vteřin. Ovšem když úkol zvládla, přestalo ji hledání klíčů bavit.

Cesta do korun stromů
Pokrok v zacházení s nástroji zaznamenala Marina Vančatová také u goril v nizozemské zoo. Lidoopi zde žijí na velkém zalesněném ostrově. Na zemi se přitom povaluje množství větví a polen. Protože gorily s oblibou pojídají listí, jsou kmeny v betonových skružích, aby primáti nemohli vylézt do korun.

Zpočátku si gorily s pohozenými dřevy jenom hrály nebo je používaly k potyčkám. Posléze jedna samice opřela dřevo o skruže a pak po něm jako po žebříku vyšplhala do koruny stromu. Ostatní ji sice nenapodobily, ale cesta k listí pomocí nástroje byla objevena.

„Zvířata používají nástroje jenom když k tomu mají důvod. Nikdy neplýtvají energií. Proto například gorily berou do ruky nástroj relativně méně často než šimpanzi,“ říká Marina Vančatová.

Proč jeví menší zájem? „Gorily mají jinou strategii jak se dostat k potravě. Nepotřebují k jejímu získání používat nástroje tak často jako šimpanzi,“ zdůrazňuje odbornice. Dalším důvodem „nezájmu“ je fakt, že gorily jsou větší a silnější než šimpanzi. Když si chtějí gorily pochutnat třeba na termitech, nemusí rozbíjet stavbu klackem. Stačí jim udeřit do termitiště dlaní.

Ale když je to nutné, nástroj dokážou použít stejně dobře jako šimpanzi. „Pozorovali jsme, jak ošetřovatel nechal na zemi mimo dosah goril misku s ovocem a odešel pryč,“ říká Marina Vančatová. Samec Richard uviděl misku přes mříže. Vybral ve výběhu větev a snažil se s její pomocí dosáhnout na misku a přitáhnout ji ke mřížím.

Studií zaměřených na nástrojové chování goril v zajetí není mnoho, protože většinou nemají lidoopi ve výběhu dostatek vhodného materiálu k výrobě nástrojů.

Větve jsou obvykle poměrně tenké a ohebné, volné kousky dřeva nebo pevné dlouhé větve jsou vzácností. Kameny zpravidla kvůli bezpečnosti návštěvníků chybí úplně. Když je ale různých předmětů dostatek, jsou gorily skoro stejně vynalézavé a šikovné jako šimpanzi.

Dokazuje to osobní pozorování týmu Mariny Vančatové, ale také videozáznamy nahrané v rámci projektu Odhalení. Celkem 16 kamer tehdy monitorovalo pavilon v pražské zoo nepřetržitě po tři měsíce.

Odbornice je přesvědčena, že je pouze otázkou času, kdy se podaří pozorovat jiné situace, kdy gorily budou používat nástroje jak v přírodě, tak v zajetí.

Experimenty ukazují, že k tomu mají potenciální schopnosti, velice podobné šimpanzům.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!