Od roku 2009, kdy byl do vesmíru vyslán se satelitem Planck, nasnímal teleskop více než 25 tisíc hodin záznamu o vzdálených objektech ve vesmíru. Zejména prach a mlhoviny, z nichž se rodí hvězdy a planety.
Nový pohled na vesmír
"Herschel nám poskytl zcela nový pohled na vesmír, ukázal nám věci, které nám byly až do současnosti skryty, jako například proces zrodu hvězd a galaxií, které nikdo nikdy předtím neviděl," řekl vědecký pracovník projektu v Evropské vesmírné agentuře Göran Pilbratt, jehož citovala agentura AFP.
ČTĚTE TAKÉ |
Dalekohled také podle něj pomohl astronomům zjistit všude ve vesmíru přítomnost vody, která je nezbytná pro všechny formy života tak, jak je zná člověk. V lednu poskytl teleskop také nové informace o asteroidu Apophis, který těsně proletí kolem Země v roce 2029 a pak ještě v roce 2036.
I navzdory vypotřebování 2300 litrů hélia bude moci Herschel nadále komunikovat se Zemí, a dodat jí tak poslední pořízené záznamy. V květnu bude "zagarážován" na orbitě kolem Slunce.
Astronom Herschel
Observatoř, pojmenovaná po slavném astronomovi Fredericku Williamu Herschelovi, je vybavena zrcadlem o průměru 3,5 metru. Tedy jedenapůlkrát větším, než jaké je na americkém Hubbleově vesmírném teleskopu.
Německý rodák Herschel, který měl kořeny na Moravě, působil v 18. a na počátku 19. století na dvoře anglického krále Jiřího III. Proslavil se zejména objevem planety Uran. Mimo jiné prokázal existenci infračerveného záření.
