O výsledcích dražby ČTK informoval Roman Veselý ze společnosti Aurea Numismatika, která dražbu pořádala.
Polský desetidukát vyražený kolem roku 1595 za vlády krále Zikmunda III. Vasy byl hlavním lákadlem sobotní aukce. Na českém trhu jde podle Veselého o naprosto raritní záležitost. Vyvolávací cena pětatřicetigramové mince byla 300 tisíc korun. Majitele nakonec změnila za 2,106 milionu korun včetně dražební přirážky.
V Británii přestaly platit kulaté jednolibrové mince. Nahradí je hranaté |
Očekávaně velký zájem dražitelů vzbudil také Svatováclavský dukát z roku 1938. Těchto zlatých československých mincí, kterým dal podobu sochař a medailér Otakar Španiel, bylo vyrobeno pouze 56 kusů. Tomu odpovídala i vyvolávací cena 700 tisíc korun, která při dražbě vystoupala až na 1,521 milionu korun.
Svatovítská medaile a Komenský z Konga
Přes půldruhého milionu zaplatí také kupec zlaté medaile, vyražené v roce 1929 k dokončení Chrámu svatého Víta v Praze a u příležitosti svatováclavského milénia. Medaile o průměru sedmi centimetrů šla do dražby s cenou 900 tisíc korun. Nový majitel za ni zaplatí 1 579 500 korun.
Kromě mincí se značnému zájmu sběratelů těšila také některá papírová platidla. Vzácná a mimořádně zachovalá pětisetkorunová československá bankovka z roku 1923 byla vydražena za 1,053 milionu korun. Podobný výsledek měla i dražba raritního zkušebního tisku stokoruny z roku 1919, kterou jeden z kupců získal za 877 500 korun.
Zajímavostí sobotní dražby byl chybotisk dvousetkoruny z roku 1993. Na první pohled se nijak nelišila od dobře známých a dodnes běžně používaných oranžových bankovek s Janem Amosem Komenským. Stříbřitý bezpečnostní proužek bankovky ale nese nápis „Republique du Zaire“ (Zairská republika, nyní Konžská demokratická republika). Cena této kuriozity se na aukci vyšplhala na 702 tisíc korun.
