V přejídání, kuřáctví a pití alkoholu jsme premianti. Počet obézních se zvýšil o polovinu. To je nejvíc ze všech sledovaných zemí. Z prevence propadáme. Máme se radovat z úspěchů špičkových technologií, nebo plakat sami nad sebou?
Moderní medicína nás zbavuje strachu z vážných nemocí a předčasné smrti. Můžeme se přejídat, opíjet a stresovat. Pokud srdce selže, zachrání nás kardiostimulátor. Medicína, namísto umění nemocem předcházet a řešit je na samém počátku změnou životního stylu, podbízí drahá technologická řešení. Pacienty zbavuje zodpovědnosti za vlastní zdraví. Odvádí je od aktivního přístupu. Stále víc je k sobě připoutává. Má to paradoxní důsledky.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Analýzy potvrzují, že čím víc finančních prostředků společnost vynakládá na zdravotní péči, tím nemocnější se cítí její občané. Lidé v bohatých státech totiž mnohem více spoléhají na lékařskou péči, spíše rozpoznávají své nemoci, zatímco v chudších zemích tytéž obtíže považují za přirozený stav a řeší vlastními silami. Pokud při hodnocení zdravotního stavu vycházíme ze subjektivního pocitu spokojenosti, vůbec nejhůře se cítí Američané, zatímco nejlepšímu zdraví se těší obyvatelé jedné z nejchudších indických zemí– Biharu,“ píše se v článku Hrozí nám medikalizace? publikovaném v roce 2002 v prestižním British Medical Journal.
Jan HnízdilMUDr. Jan Hnízdil je známý český celostní a rehabilitační lékař, jeden z průkopníků české komplexní a psychosomatické medicíny a také autor a spoluautor celostně-medicínsky zaměřených odborných a popularizačních knih. Zdroj: Wikipedie |
Je skvělé, že máme k dispozici špičkové technologie pro řešení akutních srdečních infarktů. Raději na ně nespoléhejme. První místo v tabulce OECD je zdrcující výpovědí o selhání primární a preventivné péče. Základem kvalitní medicíny nejsou superspecializované kliniky a kardiocentra, nýbrž kvalitní osobní nebo rodinný lékař. Ten totiž stojí nejblíž pacientova životního prostoru, zná jeho povahu, zvyklosti, způsoby chování, profesní zátěž a rodinné vztahy. Zdravotní obtíže dokáže zasadit do souvislostí pacientova života, včas a správně diagnostikovat, motivovat ho ke změně životního stylu a efektivně léčit. Tak lze předejít fatálním situacím, přispět k tomu, aby byla potřeba péče kardiocenter co nejmenší. Je to rychlé, levné, účinné. Právě proto pro medicínsko-farmaceutický byznys nezajímavé. To, co vydělává, je drahé léčení těžkých chorob, nikoliv jejich levné předcházení a včasné uzdravování lidí.
