Když jsem ve škole, myslím na World of Warcraft, když jsem s ženou, lituji, že se nedívám na pornografii, protože tam mě nikdo nikdy neodmítne, poukázal na způsob myšlení současných mladých mužů na jedné ze svých přednášek americký psycholog Phillip Zimbardo. Sexuoložka Helena Fifková by se pod jeho slova podepsala. Kluci podle ní mají stále větší potíže navázat vztah, protože celé dny sedí doma u počítače, a z děvčat se stávají lovkyně.
LN: Zimbardo si ve své nové knize všímá, že se dospívající chlapci už od raného věku stávají konzumenty internetové pornografie. Lze to potvrdit i u nás?
V České republice se každých pět let provádí reprezentativní výzkum sexuálního chování obyvatel a výsledná data prozatím neukazují žádné trendy, o které by bylo možné se v těchto úvahách opřít. Z klinické praxe ovšem vyplývá, že obecně v ordinacích přibývá mužů, kteří jsou přivedeni svými partnerkami, protože nemají chuť na sex. A to je docela nový fenomén. Ještě před deseti lety byla situace jiná. Ze sta dvojic, které řešily nechuť k sexu jednoho z partnerů, v devadesáti devíti procentech neměla chuť žena. Dnes si troufám říci, že ze sta párů je dvacet těch, ve kterých chybí sexuální touha muži.
LN: Čím to je?
Některé hypotézy tvrdí, že jde právě o důsledek konzumace internetové pornografie. Je lehce dostupná a pro muže velice atraktivní. Dává mu výrazné zrakové podněty a současná masturbace ho nic nestojí. Než se zabývat vytvářením atmosféry, předehrou a dohrou, je pro něj jednodušší, a často lákavější, si sednout k počítači. Vlivem explicitních zrakových vjemů pak mužská sexualita tolik nereaguje na běžné podněty, které může poskytnout žena po dvaceti letech vztahu.
Studii o sexu zmařili muži milující porno |
LN: Proč ale k pornu usedá mladá generace?
Podle mého názoru nejde primárně o problém sexuální, ale spíš společenský. Čím dál víc chlapců tráví většinu volného času u počítače a pak je logické, že je pro ně masturbace mezi dvěma levely střílečky samozřejmá, snadná a uvolňující. Dnešní mladí lidé také ve veliké míře komunikují zprostředkovaně přes nejrůznější sociální sítě a méně se potkávají ve skutečnosti, čímž vzniká deficit možností vytvořit reálný vztah. Trochu se obávám, že bude ještě hůře, a v tomto ohledu se bojím víc o chlapce než o dívky. Dívky kromě komunikace po internetu stihnou spoustu dalších věcí, pomocí kterých si rozvíjejí své sociální dovednosti. Chlapecký mozek bývá naprogramovaný soustředit se na jednu věc a klukům tedy hrozí mnohem větší izolace.
LN: Mají mladí lidé o vztah ještě vůbec zájem, nebo jim stačí komunikace na sociálních sítích?
Já doufám, že základní pudy, to zvířecí v nás, stále fungují a fungovat budou. Věřím, že i dnešní mladí lidé v podstatě touží po tom se potkat, zamilovat se, žít spolu a představovat si, že to tak bude napořád. Cesta k tomu je pro ně ale složitější. A opět – více pro chlapce. Mladí muži totiž zůstávají daleko déle ve srovnání s předchozími generacemi neseparovaní od bazální rodiny. Žijí u rodičů a nic je nenutí k přestřižení pomyslné pupeční šňůry, odpoutání se a dospění.
LN: Ženy si samy s počítačem a samy se sebou nevystačí?
Kdyby bylo nejhůř, tak zcela jistě ano. Ženy ale počítačovou pornografii konzumují spíše výjimečně, vizuální podněty pro ně nehrají významnou roli, nejčastěji při masturbaci používají vlastní fantazie v podobě erotických příběhů. Také autoerotika je u nich komplikovanější, než u mužů. Mnoho žen se musí prožívání orgasmu složitě učit. Muži ho mají do své sexuality naprosto zásadně zabudovaný, zajišťuje transport spermatu ven z těla. Kdežto žena, kromě toho, že je to fajn, z biologického hlediska orgasmus v podstatě nepotřebuje.
LN: Neubližuje chuti na sex u mužů také emancipace?
To máte pravdu. Jakkoli jsem za ni ráda, tak mužům sebrala část prostoru pro seberealizaci a možná mnoho generací mužů teď bude hledat nějaké nové cesty. Emancipovaná, sebevědomá a nezávislá žena může být pro některé z nich těžké sousto, na něž reagují nikoli vlastním růstem, ale pasivním rezistencí, podvědomě třeba formou ztráty chuti na sex. Často odpovídám na otázky mladých čtenářek v časopisu Bravo. Ptají se mne, jak sbalit kluka, kdy a jak mu říct, že o něj stojí. Snažím se jim vysvětlit, že některé věci se prostě nemění. Sameček se předvádí před samičkou, snaží se ji zaujmout a namlouvá si ji, emancipace neemancipace. A v tom vidím zásadní problém – kluci sedí doma a holky vyrážejí na lov.
Nevěry nepřibývá. Partnerský sex nahrazují počítače a porno, říká sexuolog Weiss |
LN: Muži o lovkyně nestojí?
Málokteří. Dobře to ilustrují příklady z dlouhodobých vztahů. Pokud žena začne na partnera vyvíjet tlak na sexuální výkon, reakcí nebývá zvýšení výkonnosti, ale pravý opak. Pasivita. Ženy ve své pudové podstatě chtějí být dobývány a muže baví dobývat.
LN: Vnímají muži klesající chuť jako problém, nebo to jsou ženy, které muže do poradny dovlečou?
Je to různé. Když se muži ocitnou pod ženským tlakem, mají tendenci se spíš vzpírat, možná proto, že jim to připomene mateřský tlak. Pak sem sice přijdou, ale narazí tu na další ženskou a žádná velká spolupráce z toho nebývá. Ale jistě jsou i dvojice, kdy je to muži líto a chce s tím něco dělat. Sex sice není všechno, ale pokud v dlouhodobém vztahu chybí intimita, s erotikou spojená, je ten vztah prostě o něco okradený. Někdy za mnou přijdou lidé řešit problém v sexu, ale zjistíme, že jde o příznak nemoci partnerského vztahu. Jeden pán mi nedávno řekl, že masturbace je fajn, protože mu u ní nikdo nenadává, co zase udělal špatně.
