"Růst hub je po poměrně velkých srážkách optimální. Rostou všechny možné druhy hřibů, protože jsou to letní houby. Roste hřib dubový, hřib smrkový, klouzky, kozáky i křemenáče. Objevují se také drobnější hřiby jako hřib hnědý nebo žlutomasý," řekl předseda České mykologické společnosti Jaroslav Landa. Upozornil, že už rostou velké houby a poměrně velké je i jejich druhové bohatství. "To způsobilo, že po lesích je spousta lidí," dodal.
Optimální situace by prý mohla vydržet i do druhé poloviny srpna. "Podle počasí se to těžko může věštit," uvedl Landa. Zhruba na dva týdny je ale podle něj výhled optimistický.
Čtěte také: |
Zamiřte do Polabí a okolí Prahy
Podle Jana Borovičky z České mykologické společnosti nerostou houby v celé republice stejně. "Rostou houby v Polabí i v okolí Prahy. Někde to ale teprve začíná," řekl. Upozornil však, že je těžké předpovědět další vývoj. "Růst hub je záludná věc a předpovídat to je ještě horší než počasí. Zatím se nedá říct, jestli porostou na podzim," dodal. Situace se nicméně poslední dobou vyrovnala a dobrá úroda je hlášena v nížinách i na kopcích.
"Ve vlhkých částech je to někdy až přemokřené a jsou tam spíš drobnější houby. Větší houby se objevují v podhorských, horských oblastech i v nížinách. Houbaři donesli například hřiby z Krkonoš nalezené v místě vysokém asi 1100 metrů. V horských smrčinách se už objevily také," upřesnil Landa.
Pozor na jedovatý žampion zápašný
V lesích se objevily také ryzce, kterých bylo v poslední době málo. Pokračují v růstu holubinky různých druhů a také žampiony, bedly, špičky či penízovky. Landa upozornil, že v mykologické poradně se v posledních dnech objevuje mnoho lidí s ´mírně jedovatým´ žampionem zápašným. "Je to snadno poznatelný druh. Nevoní a rychle oxidačně žloutne na povrchu po poškození," uvedl. Může způsobovat žaludeční potíže, i když odolnější jedinci po jejím požití nemusí trpět.
Léto je také obdobím muchomůrek a začínají se objevovat všechny jejich druhy. Zejména jde o muchomůrku tygrovanou či muchomůrku zelenou. Také vláknice, závojenky a pavučince číhají na nezkušené houbaře. "Těmto houbám se houbaři vyhýbají. Někdy si ale vláknice či závojenky pletou na okraji lesa se špičkami," uvedl Landa.
Zákeřný může být i masák
Zákeřná může být i muchomůrka růžovka neboli masák. "Mnoho lidí ji sbírá, ale má jedovatého dvojníka muchomůrku tygrovanou neboli panterovou. Ta způsobuje závažné otravy, které mohou v některých případech končit i smrtí," uvedl Borovička. Ovlivnit růst hub mohou do určité míry i sami houbaři. "Lidé by se v lese měli chovat ohleduplně. Je celkem jedno, jakým způsobem houbu seberou.
Důležité je ale nezničit terén. Lokalita se nesmí příliš rozhrabat a rozdupat," řekl Landa. Podle Borovičky je chybou sbírání hub do igelitových tašek. "To není dobré, mohou se zapařit. Zejména v současné době jsou nasáklé vodou," uvedl.
Zdůraznil, že někdy chtějí lidé najít za každou cenu drobné hříbky a rozhrabávají půdu. Ani to houbám nesvědčí.