Tyto kyseliny, vznikající zejména při výrobě takzvaných ztužených rostlinných tuků, mohou totiž i podle českých lékařů výrazně ohrožovat lidské zdraví. I když podíl transmastných kyselin například v margarínech poklesl od devadesátých let takřka na nulu, vysoký obsah této tukové složky potvrzují testy například v jídle z rychlého občerstvení, některém pečivu či cukrovinkách.
V Rakousku od příštího týdne nesmí tuk v žádné potravině dosahovat vyšší než dvouprocentní podíl transmastných kyselin, podobná opatření zavedly už dříve Kanada a Dánsko.
"Určitě bych doporučoval, aby se k těmto zemím co nejdříve přidalo i Česko. Výsledky vědeckých studií totiž dnes už jednoznačně prokazují škodlivý účinek transkyselin," řekl LN Marek Doležal z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT. Osobně se domnívá, že pokud Česká republika nepřijme omezující opatření samostatně, udělá to jako celek celá Evropská unie, a čeští politici se budou muset přizpůsobit.
O nebezpečí transmastných kyselin se začalo debatovat v devadesátých letech minulého století. Do té doby byly tyto kyseliny považovány za srovnatelné s ostatními složkami tuku. Nové lékařské průzkumy ale prokázaly, že jejich konzumace může výrazně zvýšit riziko onemocnění srdce a cév a zvyšuje hladinu takzvaného zlého cholesterolu.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by děti například neměly denně zkonzumovat více než 1,5 gramu transkyselin, zatímco v civilizovaných zemích konzumují až šestkrát tolik.
Když to jde v Německu, proč ne u nás?
"Když jsme loni dělali test v jednom řetězci fast foodů v Česku, ve smažených hranolcích bylo 40 procent transmastných kyselin. Stejný řetězec v Německu přitom prodával hranolky s prakticky nulovým obsahem transkyselin," řekl Doležal.
Transmastné kyseliny se v malém množství přirozeně vyskytují například v hovězím a skopovém mase, do potravin se ale dostávají především prostřednictvím ztužených tuků z rostlinných olejů.
"Moderní technologie dnes dokážou snížit podíl těchto kyselin při výrobě takřka na nulu, takže například české margariny už transmastné kyseliny prakticky neobsahují," uvedl Doležal. Řada potravinářských výrobců ale podle něj z jakéhosi konzervatismu zůstává u starých receptur, které počítají s tuky s vysokým obsahem těchto kyselin. A tak se dál objevují v mnoha druzích pečiva, cukrovinek, zmrzliny nebo smažených výrobcích. "Tuky s transkyselinami také déle vydrží tepelnou zátěž, proto je používají často právě potravinářské provozovny, kde se smaží ve velkém," uvedl Doležal.
V Česku přitom výrobci nemají ani povinnost uvádět obsah této složky v potravinách. Zatím je na tom podobně i většina evropských států, omezení dosud platí pouze v Rakousku, Dánsku, Kanadě a Kalifornii.
"V českých ani v harmonizovaných evropských předpisech limit na obsah těchto látek v potravinách není stanoven, nicméně jde o téma, které se nyní v odborných kruzích velmi diskutuje. Nelze vyloučit, že padne rozhodnutí o jejich omezení nebo o povinnosti vyznačovat jejich obsah na obalech potravin," řekla LN Martina Šmídtová, mluvčí Ústředního inspektorátu české zemědělské a potravinářské inspekce. Někteří čeští výrobci podle ní obsah transmastných kyselin už dnes uvádějí dobrovolně.
V Rakousku od příštího týdne nesmí tuk v žádné potravině dosahovat vyšší než dvouprocentní podíl transmastných kyselin, podobná opatření zavedly už dříve Kanada a Dánsko.
"Určitě bych doporučoval, aby se k těmto zemím co nejdříve přidalo i Česko. Výsledky vědeckých studií totiž dnes už jednoznačně prokazují škodlivý účinek transkyselin," řekl LN Marek Doležal z Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT. Osobně se domnívá, že pokud Česká republika nepřijme omezující opatření samostatně, udělá to jako celek celá Evropská unie, a čeští politici se budou muset přizpůsobit.
O nebezpečí transmastných kyselin se začalo debatovat v devadesátých letech minulého století. Do té doby byly tyto kyseliny považovány za srovnatelné s ostatními složkami tuku. Nové lékařské průzkumy ale prokázaly, že jejich konzumace může výrazně zvýšit riziko onemocnění srdce a cév a zvyšuje hladinu takzvaného zlého cholesterolu.
Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by děti například neměly denně zkonzumovat více než 1,5 gramu transkyselin, zatímco v civilizovaných zemích konzumují až šestkrát tolik.
Když to jde v Německu, proč ne u nás?
"Když jsme loni dělali test v jednom řetězci fast foodů v Česku, ve smažených hranolcích bylo 40 procent transmastných kyselin. Stejný řetězec v Německu přitom prodával hranolky s prakticky nulovým obsahem transkyselin," řekl Doležal.
Transmastné kyseliny se v malém množství přirozeně vyskytují například v hovězím a skopovém mase, do potravin se ale dostávají především prostřednictvím ztužených tuků z rostlinných olejů.
"Moderní technologie dnes dokážou snížit podíl těchto kyselin při výrobě takřka na nulu, takže například české margariny už transmastné kyseliny prakticky neobsahují," uvedl Doležal. Řada potravinářských výrobců ale podle něj z jakéhosi konzervatismu zůstává u starých receptur, které počítají s tuky s vysokým obsahem těchto kyselin. A tak se dál objevují v mnoha druzích pečiva, cukrovinek, zmrzliny nebo smažených výrobcích. "Tuky s transkyselinami také déle vydrží tepelnou zátěž, proto je používají často právě potravinářské provozovny, kde se smaží ve velkém," uvedl Doležal.
V Česku přitom výrobci nemají ani povinnost uvádět obsah této složky v potravinách. Zatím je na tom podobně i většina evropských států, omezení dosud platí pouze v Rakousku, Dánsku, Kanadě a Kalifornii.
"V českých ani v harmonizovaných evropských předpisech limit na obsah těchto látek v potravinách není stanoven, nicméně jde o téma, které se nyní v odborných kruzích velmi diskutuje. Nelze vyloučit, že padne rozhodnutí o jejich omezení nebo o povinnosti vyznačovat jejich obsah na obalech potravin," řekla LN Martina Šmídtová, mluvčí Ústředního inspektorátu české zemědělské a potravinářské inspekce. Někteří čeští výrobci podle ní obsah transmastných kyselin už dnes uvádějí dobrovolně.
