27. září 2009 10:45 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

I v Česku můžete pěstovat mandarinky, citrony a pomeranče

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Limetky z Albertu výrazně překročily povolené limity pesticidů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Limetky z Albertu výrazně překročily povolené limity pesticidů. | foto: ČTK

PLZEŇ Čerstvými citrony, mandarinkami či pomeranči několika desítek různých odrůd může obohatit svůj stůl pěstitel citrusů Václav Rajšl z Plzně. Ve skleníku u jeho domu se právě teď na stromcích kulatí a začínají pomalu vybarvovat mandarinky a pomeranče, zatímco na jiných právě dokvétají a opojně voní květy citronů. Hlavní sezona citrusů přijde na podzim a na začátku zimy, citrony lze ale sklízet prakticky po celý rok, říká zahrádkář.

"Mandarinek je tady kolem 25 druhů, asi šest pomerančovníků, kolem osmi citroníků," vypočítává pěstitel. Obvyklejší druhy doplňují ty méně obvyklé a ne tak známé odrůdy a zajímavosti - jako například krvavé pomeranče, citrony s panašovanými (dvoubarevnými žíhanými) listy i plody nebo malé fortunely, kterým se také říká kumquat a někteří lidé je považují za trpasličí mandarinky.

Ne každý druh přitom nutně potřebuje svoji vlastní rostlinu. Díky tomu, že zahrádkáři stromy roubují, může jeden kmen plodit na různých roubech různé druhy ovoce. "Tady na jedné rostlině mám šest odrůd mandarinek, tady je zase grep, na který jsem začal roubovat pomeranče. Teď na něm rostou čtyři druhy," ukazuje pěstitel. Na jednom stromku tak lze najít plody různých velikostí, tvarů i chuťových vlastností.

I když pěstování citrusů se Rajšl věnuje s manželkou víc než 20 let, stále je prý co se učit, a to nejen přímo o rostlinách. "Letos mám postavenou novou konstrukci skleníku, tak se ten skleník teprve učím. Podmínky jsou tady zcela jiné, vyžaduje to úplně nový přístup," vysvětlil zahrádkář a šéf plzeňského Klubu Citro-tropy, který sdružuje téměř tři desítky citrusářů.

Utrhnout si čerstvý citron k šálku čaje nebo poslat vnoučata na čerstvé mandarinky patří k nejlepším odměnám za neustálou péči o rostliny. A i když zrající pomeranče nebo citrony ohýbají stromky, Rajšl neváží, kolik jich za rok vypěstuje.

"Po pravě řečeno, tady nejde o to, aby z toho člověk sklízel nějaká kila plodů. To je zájmová činnost, kdy má člověk radost z toho, že něco naroste. Pořád něco zkoušíme - přijít, vzít roub, zkusit ho naroubovat do stromku, jestli se ujme," dodal.

ČTK, Lidovky.cz
  • 7Diskuse