Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Oslabená imunita? Důsledek komfortního života, říká lékař

Zdraví

  6:26
Jste nemocní? Máte oslabenou imunitu. To slýcháme často. Co jsme ale udělali špatně? A můžeme za to skutečně jen my sami?

Imunita (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Ve světě plném bakterií, parazitů či virů, které nám mohou přivodit nemoci, přežíváme jen díky všestranné a bezchybné funkci svého imunitního systému. Je to hradba, kterou se naše tělo brání příchozím nepřátelům.

„Jenže některým virům se přesto dařilo pronikat dovnitř našich tělesných buněk a stát se součástí jejich genomu. Jiné i v současnosti osídlují ve ‚spící‘ formě organismy většiny zdravých lidí. Vedle typických nakažlivých onemocnění, jako je například chřipka, se podílejí na vzniku a rozvoji řady neinfekčních chorob, třeba astmatu, alergie nebo nádorových onemocnění,“ říká primář Martin Nouza z Centra klinické imunologie Praha.

Vyšetření imunity

Základní informaci o kvalitě imunitního systému poskytnou testy v imunologických laboratořích. V laboratoři se nejprve odebere krev. Vyšetření krevního vzorku trvá obvykle několik dnů.

Rozborem lze zjistit: a) sníženou imunitu, b) různé typy alergií, c) přítomnost či riziko rozvoje autoimunitních chorob.

Výsledky by měl zhodnotit lékař, což nelze provést bez podrobných informací od pacienta. Lékař ho pak může informovat buď již přímo o náležité léčbě, o doporučené životosprávě, nebo o dalších vhodných vyšetřovacích postupech.

Zdravotní pojišťovna takové vyšetření hradí při podezření na některou chorobu. Jinak si je musí zájemce zaplatit sám. Základní vyšetření stojí obvykle do 2000Kč, podrobnější testy vyjdou na 4000Kč, za velice podrobné vyšetření zájemce zaplatí i 8000Kč.

Naší imunitě nejvíce prospívá zdravý životní styl – kvalitní stravování, dostatek spánku, aktivní odpočinek včetně sportu a otužování

V obraně proti těmto nepřátelům se podle jeho slov uplatňují všechny složky naší imunity. Stačí však i jen částečné selhání, aby mikroorganismy – zvláště „spící“ viry – začaly škodlivě působit. Většina z nás se rodí s vysoce výkonnou a funkční imunitou, která se postupně vyvíjí. Náš imunitní systém si „pamatuje“ proběhlé infekce a dovede s nimi opakovaně lépe bojovat. Malé děti trpí častými infekcemi, a tak si postupně vytváří paměť na nejčastější mikroby a dokážou jim lépe a lépe čelit. Obdobným vytvářením imunitní paměti je očkování, které může zabránit některým infekčním chorobám.

Nebezpečné viry

Selhání imunity zná asi každý z nás. Někdo si kýchne v autobuse a nedá si dlaň před ústa, takže vyprsknutá kapénková infekce útočí na okolí. Nebo se při námaze zpotíte a zůstanete v mokrém oblečení, protože se nemůžete převléct. Hradby naší imunity jsou proraženy a viry začínají řádit, zbytek už asi znáte.

Stejně snadnou situaci mají zlořečené patogeny, pokud není u někoho imunita plně vyvinuta, jak je to u některých vrozených poruch imunity a v dětství. Další variantou je vyčerpaná imunita, třeba ve stáří a u některých závažných chorob, například u cukrovky či zhoubných nádorů a při jejich léčbě.

„Při infekcích vyvolaných bakteriemi se můžeme cítit bezpečněji. Proti řadě z nich nás chrání očkování v dětském věku a k dispozici je stále se zvyšující počet účinných antibiotik. Vpřípadě infekcí vyvolaných viry je ale situace méně příznivá. Naštěstí i proti mnohým z nich nám pomůže očkování. Na světě se podařilo zcela vymýtit černé neštovice a ve značné části světa i dětskou obrnu. Jsou zde ale stále vážné hrozby, které představují viry HIV vyvolávající nemoc AIDS, viry ptačí chřipky, viry žloutenky C a další, proti nimž zatím stále ještě nejsou kvalitní vakcíny k dispozici,“ připomíná Martin Nouza.

Poruchy imunity rozdělujeme do tří hlavních skupin. Nejčastější jsou alergie, kdy imunitní systém reaguje příliš silně na některé, jinak neškodné látky přicházející z vnějšího prostředí, říká se jim alergeny. Další skupinou jsou autoimunitní choroby, kdy imunitní systém omylem považuje některé buňky nebo orgány vlastního těla za cizorodé, tedy ne-vlastní, a zaútočí proti nim. Třetí skupinou jsou nedostatečnosti imunity, při nichž imunitní systém nereaguje dostatečně účinně.

Důsledek komfortního života

Vše to má logiku a dá se to pochopit. Jenže mnozí z nás, ač jsou jinak zdraví, mají imunitu oslabenou a bývají často nemocní. A tady je to s pochopením horší. Primář Nouza říká, že příčin je víc.

„Uvědomme si, že díky pokroku 20. a 21. století s narůstající životní úrovní, minimalizací podvýživy v rozvinutých zemích, dostupnosti léků, zachraňujících dříve ztracené životy, se stáváme více náchylnými k civilizačním chorobám. A tam projevy získaného oslabení imunity patří,“ uvádí. Jak dodává, svoji roli hraje také chronický stres, který oslabuje imunitu a zvyšuje dispozici k infekčním nemocem. „A nezapomínejme ani na větší a narůstající koncentraci populace. Žijeme převážně ve velkýchměstech, cestujeme prostředky hromadné dopravy, pracujeme v otevřených kancelářích, a tak si snadněji i předáváme získané infekce,“ shrnuje primář Nouza.

Důležité posilování imunity

Vypadá to, že se skoro nedá nic dělat. Jsme tedy oběťmi pokroku a musíme nést svůj ortel, anebo hledat, co naší imunitu nejvíce ohrožuje a dostat to ze života? Jak si třeba máme chránit dýchací ústrojí, kudy nám do organismu mohou pronikat škodlivé mikroorganismy? 

„Dobře víme, že znečištění vnějšího ovzduší exhalacemi negativně působí na lidské zdraví a my bychom se měli tomuto prostředí co nejvíce vyhýbat. Méně se již ale pamatuje na to, že nebezpečné pro imunitu je i znečištění vnitřního prostoru. Ať jsou to chemické látky, uvolňující se z nekvalitního nábytku, zamoření plísněmi, což jsme hodně vnímali například po povodních, nebo nešvar kouření rodičů v bytě a negativní dopady na jejich děti. Stejně tak i nekvalitní klimatizace představuje riziko pro celé pracovní kolektivy. To vše bychom se měli snažit potlačit,“ upozorňuje primář Nouza.

Přesto se ale odstěhovat z našeho století nemůžeme, ba ani dveře do léta nedokážeme otevřít na počkání. A tak nám nezbývá než svou imunitu posilovat. „Myslím, že nejvíce naší imunitě prospívá zdravý životní styl – kvalitní stravování, dostatek spánku, aktivní odpočinek včetně sportu, saunování či otužování, ale i aktivní relaxace v přírodě. Rád zdůrazňuji, že významné je i nezapomínat na potřebu dovolené,“ připomíná doktor Nouza.

Pokud to nestačí a přece jen se nemoc dostaví častěji, pak jsou podle něj k dispozici například přírodních přípravky, třeba výtažky z třapatky nachové, jmelí, z australského čajovníku, ženšenu, z eleuterokoku a z asijských hub.

Příznivý efekt, nejenom u střevních infekcí, mají také probiotika.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.