Zjistil to výzkum britských vědců z Univerzity v Edinburghu, která o tom informovala na svých internetových stránkách.
"Genetická příhoda" se podle vědců stala bezobratlému tvorovi obývajícímu před půl miliardou let oceán. Při této poruše se rozmnožily mozkové geny živočicha, jež pak zdědili jeho potomci a postupně se přenášely na další generace, kterým poskytovaly konkurenční výhodu. Dalším vývojem se pak zrodili savci včetně člověka, u nějž vedla přítomnost těchto genů ke vzniku inteligence.
Mentální funkce jsou u myší stejné jako u lidí
Geny, které umožnily člověku a jiným savcům rozvinout vysoké mentální schopnosti a složitější chování, mohou však způsobovat rovněž některé mozkové poruchy. "Naše práce ukazuje, že cenou za inteligenci a komplexnější chování jsou duševní choroby," uvedl na webových stránkách univerzity profesor molekulární neurovědy Seth Grant.
ČTĚTE TAKÉ: |
Výzkum publikovaný v časopise Nature Neuroscience vychází ze studia mentálních schopností myší a lidí. Vědci prováděli srovnávací testy rozeznávání jednoduchých objektů na dotykových obrazovkách. Výsledky pak porovnali s informacemi získanými z genetických kódů různých živočišných druhů, aby stanovili, kdy se začalo vyvíjet komplexnější chování. Výzkum tak zjistil, že vyšší mentální funkce u myší i lidí jsou ovládány stejnými geny. Pokud byly geny poškozeny či zmutovány, narušilo to tyto funkce.
