V Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí mají zkušenosti s tím, že cvičit se dá, i když se tělo nehýbe, nebo spíš téměř není vidět, že se člověk pohybuje. Velký podíl na tom má mozek. Říká se tomu „cvičení v představě a mikropohybu“. „Aktivovat své svaly můžeme skutečně pouhou myslí. Mozek totiž v tomto případě nerozezná skutečnost od představy, takže pokud na určitý pohyb pouze myslíme, vysíláme tak příslušným svalům signály a svaly se aktivují,“ říká primářka a ředitelka Rehabilitačního ústavu v Brandýse nad Orlicí Michaela Tomanová. „Navíc využíváme takzvaný mikropohyb, v řádech milimetrů, kterým léčíme pacienty s bolestmi páteře.“
V mysli mohou cvičit všichni
Metoda je využívána například u pacientů, kteří jsou kvůli onemocnění omezeni v pohybu, mají velké bolesti nebo mají pohyb zakázaný, například po úraze či operaci. „S cvičením tedy může pacient začít prakticky ihned, i když je v akutní fázi onemocnění“, pokračuje primářka Tomanová.
Takzvaný mikropohyb v řádech milimetrů se hodně využívá u pacientů s bolestmi páteře. Tento postup, nazvaný Infinity method, vyvinula primářka Tomanová asi před deseti lety. Ve své praxi se dlouhodobě věnuje vývoji a zdokonalování léčby, včetně prevence problémů a onemocnění pohybového ústrojí.
„Cvičení má také pozitivní vliv na psychiku pacientů, kteří mohou s rehabilitací začít prakticky ihned, i když mají určitá omezení,“ upozorňuje doktorka Tomanová. Metoda má prý velmi jednoduchý princip. Cvičení se uskutečňuje nejdříve jako nácvik s terapeutem, který pacientovi vysvětlí, jak cviky správně provádět, na co se soustředit. Po zvládnutí metody už může pacient cvičit sám.
Metodu je ale možné využívat i jako preventivní pohybový program pro ty, jimž záleží na zdraví a chtějí si udržovat pěknou postavu. Je to tedy jako splněný sen: cvičím bez námahy. Stále se však jedná o cvičení primárně zaměřené na pomoc pacientům od bolesti a jejímu předcházení, neslouží třeba k výraznější redukci váhy.
Něco není v pořádku
Vraťme se však k již zmíněným bolestem páteře, či rovnou celých zad. Pokud se pacient může hýbat, určitě by při nich neměl spoléhat jenom na cvičení v představě.
Bolest zad je na světě jedním z nejběžnějších a nejrozšířenějších zdravotních problémů. Velkou měrou se na něm podílí špatné držení těla, tedy neideální postavení páteře a končetin.
„Pohyb je základním projevem života. Životní styl dospělých i dětí se ale v posledních letech výrazně změnil. Děti tráví mnoho času sezením ve škole a u počítače. Jejich pohybové aktivity bývají velmi omezené. Také dospělí jsou v průběhu dne vystavováni působení negativních vlivů: dlouhodobé sezení v nevhodné poloze, statické pracovní polohy nebo dlouhodobé stání a jednostranná fyzická námaha,“ vypočítává fyzioterapeutka českotěšínské nemocnice Libuše Heczková.
Tím se podporuje špatné držení těla a následují například bolest hlavy, únava a nespavost. „Pohybový aparát je vytvořen pro pohyb a velmi těžko snáší statickou, jednostrannou a stereotypní zátěž,“ upozorňuje Libuše Heczková.
Důsledky jsou často viditelné na první pohled. „Špatný postoj může vést k zakulacení zad, vychýlení páteře na stranu nebo k,vyvalení břicha‘. Neblaze ovlivňuje funkci vnitřních orgánů a může bránit správnému dýchání. Dalším následkem může být jednostranné přetěžování svalů a zatěžování kloubů, což vede například k předčasné artróze,“ říká fyzioterapeutka. Připomíná však také, že bolest je přirozený fenomén chránící organismus před poškozením. „Pocitem bolesti v šíji či bedrech nám tělo hlásí, že něco není v pořádku. Na tuto zátěž většinou reagujeme změnou polohy či protažením se. Především bychom se však měli zamyslet nad změnou návyků, úpravě pracovního prostředí a podobně,“ líčí Libuše Heczková.
Správný postoj
Náš správný postoj by měl podle českotěšínské fyzioterapeutky působit přirozeně a harmonicky, neměl by vyžadovat žádné úsilí a neměl by nás bolet.
„Čím méně svalů k jeho udržení namáháme, tím je ekonomičtější. Paty jsou při něm mírně od sebe, špičky svírají úhel asi 30 stupňů. Dolní končetiny jsou vyrovnané, ale ne prohnuté nebo vybočené dovnitř či ven. Fyziologické zakřivení páteře si otestujeme opřením se zády o zeď. Zdi se dotýkáme týlem, lopatkami, hýžděmi a patami. Tělo při tom nesmí být křečovitě napjaté. Pánev, hlava ani břicho nesmějí vyčnívat dopředu. Je také velmi důležité, aby páteř zůstala stabilizovaná i během chůze a konání běžných denních činností. Aktivita se tak rozloží do celé páteře a nedochází k přetěžování jednotlivých částí,“ pokračuje Libuše Heczková.
Pro značnou část lidí je pracovní polohou sezení. I zde je nutné zachovat fyziologické zakřivení páteře, aby nedocházelo k jejímu přetěžování. Sed se usnadňuje úpravou sklonu sedací plochy takzvaným sedacím klínem.
Léčba bolestí zad
Léčit bolavá záda není podle českotěšínské fyzioterapeutky vždy jednoduché a mnoha pacientům se bolesti vracejí.
„V první řadě je nutné nalézt příčinu bolesti a vyloučit ji ze života. Dalším klíčem k úspěchu je aktivní spolupráce klienta s fyzioterapeutem a aktivní udržování dosaženého léčebného výsledku. Pokud tedy například zjistíme, že jsme si navykli sedět u počítače špatně, je třeba se to odnaučit, zjistit, jak správně sedět a dodržovat to,“ říká Libuše Heczková.
Při konzervativní, tedy neoperativní léčbě pacientů s bolestmi zad je důležité cvičení na stabilizaci páteře a jeho začlenění do běžných denních činností. Klienti mají také možnost využívat ke cvičení velké míče a malé míče.
„Při správném cvičení na míči pracují naše svaly nezávisle na naší vůli, napracuje se chybné nastavení pohybových částí páteře. Jsou vypracovány řady cviků v různých polohách a jejich variacích – sed, leh, stoj,“ připomíná fyzioterapeutka Libuše Heczková. Výhodou cvičení na velkém a malém míči je možnost jeho využití u všech věkových kategorií a také možnost cvičit doma.
