Z různých typů astmatu se u dětí vyskytuje nejčastěji astma alergické. Děti ohrožuje také nebezpečné těžké astma, které má podobné příznaky se záchvaty dušnosti. Těžké astma je zákeřné a nevypočitatelné v každém věku. Děti s těžkým astmatem nicméně mívají menší rezervy a při záchvatu dušnosti u nich snáze nastane nedokysličení organismu.
Jak astma včas poznat?
U dětí do čtyř let se obvykle neprovádí spirometrie, základní vyšetření. Děti při vyšetření špatně spolupracují. Základem bývá především analýza příznaků a anamnestických údajů. „U některých dětí se mohou první astmatické potíže objevit jen ve formě opakovaných viróz nebo stavů zahlenění a přímé příznaky zúžení průdušek nemusejí být přítomny. Často jsou tyto děti opakovaně léčeny antibiotiky nebo i léky na „posílení imunity“ a na astma se vůbec nepomyslí,“ dodává profesor Petr Pohunek z pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Z neléčené pylové rýmy může vzniknout astma, říká alergolog |
Nejčastějsími příznaky astmatu bývá dušnost, zrychlené dýchání, málo energie, pisklavé zvuky při nadechovaní či vydechování. Za významné rizikové faktory se považuje také alergická zátěž jakéhokoliv typu u rodičů, především u matky a alergické projevy u dítěte v podobě atopického ekzému.
Hodnocení tíže astmatu vychází z toho, zda a jak se astma u konkrétního jedince daří uvést pod kontrolu a jaká léčba je k uvedení astmatu pod kontrolu nutná. Nejtěžší forma astmatu je taková, kdy u nemocného ani při maximální dostupné léčbě astma pod kontrolu uvést nelze.
„Na rozdíl od lehčích forem astmatu, s nimiž lze obvykle při pravidelném užívání léků vést normální nebo téměř normální život, nemocný s těžkým astmatem je obvykle významně omezen ve svých aktivitách, může být neschopen školní docházky, mívá časté záchvaty dušnosti, narušený spánek a je i ve významně vyšším riziku těžkých záchvatů s potřebou hospitalizace nebo dokonce intenzivní péče,“ říká Pohunek.
Hlavní prevencí rozvoje těžkého astmatu je včasné zjištění potíží, diagnostické potvrzení a včasné zavedení preventivní léčby. Odklady nasazení preventivních léků, například ze strachu z jejich nežádoucích účinků, vedou spíše ke zhoršení stavu a zvýšení rizika akutních potíží.
