Nudí vás běžné turistické lokality a dovolené strávené u hotelového bazénu? Nejste sami, stále více lidí touží po dobrodružné, autentické dovolené bez množství hlučných turistů. Pokud se pro takovou alternativu rozhodnete, dejte si pozor, aby nebyla dobrodružná až příliš.
Nebezpečí hrozí především v případě, že se rozhodnete opustit bezpečí pětihvězdičkových resortů a pokusíte se splynout s domorodci. Připravte se na to, že jejich stravovací a hygienické návyky mohou být poněkud svérázné a pro zhýčkaného Evropana nebezpečné. Bakterie, na které je zažívací trakt místních obyvatel zvyklý, vám mohou způsobit přinejmenším několik perných dní strávených v horečkách na toaletě.
Před plánovanou cestou do zahraničí je vždy dobré navštívit lékaře, ideálně odborníka na cestovní medicínu. Ten posoudí rizikovost vybrané lokality. Před doporučením jednotlivých vakcín vezme lékař v úvahu délku pobytu, epidemiologickou situaci cílové země, věk, zdravotní stav a požadavky cestovatele.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Do většiny zemí světa, zejména ležících v subtropickém a tropickém klimatickém pásmu, se doporučují očkování proti žloutenkám a břišnímu tyfu. Ta je možné dále doplnit například o očkování proti meningokokům, vzteklině, choleře či japonské nebo klíšťové encefalitidě,“ radí specialista na cestovní medicínu Pavel Slezák.
Jiná země, jiná nemoc
Do nejrizikovějších oblastí jsou některá očkování dokonce povinná. Jedná se o žlutou zimnici a meningokoky. Očkování proti žluté zimnici vyžadují jako podmínku pro vstup některé státy v tropické subsaharské Africe nebo Latinské Americe. Jejich splnění je potřeba zaznamenat do mezinárodního očkovacího průkazu. V případě, že tato očkování není možné z nějakého důvodu uskutečnit, nechte si od lékaře vystavit certifikát. Postrachem cestovatelů do tropických a subtropických oblastí je bezesporu malárie, která se ve větší či menší míře vyskytuje takřka ve všech afrických, asijských a latinskoamerických státech.
Ochrana před ní je poměrně obtížná, přenášejí ji totiž všudypřítomní komáři. Zatímco domorodci jsou proti ní částečně imunní, protože infekci prodělávají v podstatě permanentně, našince může překvapit svým prudkým průběhem, který může vést až k smrti. „Pacient může zemřít na otok mozku, selhání jater, ledvin a oběhový šok. Smrtelnost neléčené malárie přesahuje 10 %,“ varuje Pavel Slezák.
Přehled výskytu malárie v jednotlivých zemích vydává každoročně Světová zdravotnická organice a je k dispozici na webových stránkách www.who.int. Jediným spolehlivým lékem jsou vysoké dávky speciálních léků, takzvaných antimalarik. „Nižší dávky antimalarik je možné nasadit i preventivně před vstupem do oblasti s vysokým výskytem tropické malárie. Zamezí se tak případnému těžšímu průběhu nemoci,“ doplňuje Pavel Slezák.
Další obávanou chorobou je žlutá zimnice, která se přenáší stejně jako malárie komářím bodnutím v zemích Jižní Ameriky, Afriky a Karibiku. Spolehlivou ochranou vůči ní je očkování, které je potřeba provést alespoň deset dní před plánovaným odjezdem.
Nezapomeňte na repelent
Pozor je potřeba dát také na takzvanou japonskou encefalitidu. Jejím původcem je virus stejného rodu, jako jsou například viry středoevropské klíšťové encefalitidy nebo viry žluté zimnice.
Přes svůj poněkud matoucí název se neomezuje pouze na Japonsko. Vyskytuje se například i v Indii, Thajsku, Indonésii, Filipínách, Číně nebo v Koreji. V Asii je každoročně hlášeno až 50 000 případů japonské encefalitidy. Třicet procent těžkých případů končí smrtí a asi polovina přeživších pacientů trpí trvalými následky. Očkování se doporučuje především pro dlouhodobější cesty do venkovských oblastí. Znepříjemnit až ohrozit cestu či pobyt v zahraničí dokáže ale i zdánlivě obyčejná chřipka. Ta se vyskytuje na jižní polokouli v měsících dubnu až září a v oblasti tropů v průběhu celého roku. Epidemie postihují turisty často během plavby na zaoceánské lodi, po dlouhém letu letadlem či po pobytu v uzavřených prostorách.
Kromě očkování patří k výbavě každého zodpovědného cestovatele lékárnička vybavená přiměřeně místu a způsobu trávení pobytu. Jejím základem by měly být léky na snížení teploty a rehydratační roztoky, které pomohou při průjmech. Chybět by neměl ani gel s obsahem antihistaminika proti svědivým vyrážkám a štípancům. V závislosti na lokalitě je po konzultaci s lékařem dobré přidat antimalarika, případně antibiotika. Nejen do malarických oblastí jsou nutností repelenty proti komárům a dalšímu hmyzu.
