Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak se žije po stříbrné svatbě? A co sex?

Magazín

  7:00
Spokojenost se sexem a se životem v partnerském vztahu se ovlivňují, ale nelze je ztotožňovat
Penzisté - ilustrační foto

Penzisté - ilustrační foto foto: Shutterstock

Sociologové v mezinárodní studii zkoumali u manželských párů kolem padesátky spokojenost se společným soužitím a sexuálním životem. Zjistili, že nejlépe jsou na tom v Japonsku, hůř je na tom Španělsko či Brazílie. Pětadvacet let společného života bývá důvodem k oslavám i bilancování. O sexu se v tomto věku většinou příliš nehovoří, i když některé výzkumy naznačují, že spokojenost se sexuálním životem významně spolurozhoduje o tom, jak jsou lidé v manželství spokojení a jak dlouho v něm vydrží.

Jak připomíná americká socioložka Julie Heimanová z Kinseyho ústavu pro výzkum sexu, pohlaví a reprodukce při Indiana University, navzdory krizi klasické rodiny značná část populace uzavírá manželství a žije v něm po zbytek života. Ve Spojených státech zůstává v prvním uzavřeném manželství asi polovina všech párů. Ve Španělsku dosahuje tento podíl až 90 procent.

Život lidí se prodlužuje v důsledku změny životního stylu.

"Z předchozích výzkumů víme, že dlouhodobý partnerský vztah se do určité míry pozitivně promítá do našeho zdraví. Je proto zapotřebí, abychom věděli co nejvíce o tom, co dodává partnerským vztahům na stabilitě a co v nich přináší lidem štěstí," říká Julie Heimanová.

Zeptejte se manželky
Sexuální život trvalých párů zajímal vědce spíše s ohledem na možná rizika přenosu pohlavních infekcí. Epidemiologové se například zabývali otázkou, nakolik chrání život v trvalém svazku před nákazou virem HIV nebo papilomavirem vyvolávajícím rakovinu děložního hrdla. Význam sexu pro stabilitu svazku a spokojenost párů středního věku zůstával stranou zájmu.

Některé výzkumy však naznačovaly, že zvláště pro muže je sexuální uspokojení důležitým motivem pro udržení svazku. Zdálo se, že i pro ženy je sexuální uspokojení důležité, ale ne do takové míry jako u mužů.

Tým vedený Julií Heimanovou se pozastavil nad faktem, že stávající průzkumy si vybíraly muže i ženy z populace víceméně náhodně. K názoru mužů nebyl k dispozici náhled "z druhé strany" od jejich partnerek. A naopak. Nebylo proto jasné, jak hodnotí tentýž svazek oba jeho aktéři. Velkou neznámou byly i odpovědi na další otázky: Jakou roli hraje sex v udržení dlouhodobého vztahu? A je možné, že je v témže svazku každý z partnerů spokojen z jiných důvodů? Jakou roli hraje v tomto ohledu kultura a etnikum?

Nějak se to komplikuje nejen ve stejnojmenném filmu. Partnerské vztahy jsou složité i ve středním věku.

Julie Heimanová získala ke spolupráci po dvou stovkách párů ze Spojených států, Brazílie, Německa, Japonska a Španělska. Do studie byli vybráni muži ve věku od 40 do 70 let a jejich partnerky. Věk většiny mužů se pohyboval kolem 55 let. Jejich partnerky byly obvykle o tři roky mladší. V průměru spolu žily sledované páry 25 let.

Výsledky průzkumu shrnuli Heimanová a spol. ve studii zveřejněné na stránkách časopisu Archives of Sexual Behavior. Vyplývá z ní, že Němci a Američané byli ve svých partnerských vztazích zhruba stejně spokojení. Ještě šťastnější se ukázali Japonci. Naopak Brazilci byli spokojeni nejméně. U těchto skupin byly ženy stejně spokojené či nespokojené jako jejich mužské protějšky. Ve Španělsku hodnotili muži a ženy spokojenost ze života v páru odlišně. Zatímco Španělé patřili k nejšťastnějším partnerům, jejich partnerky toto štěstí nesdílely.

Užívat si jako Japonec
U obou pohlaví nemělo na celkovou spokojenost ze života v páru vliv vzdělání ani věk, v jakém lidé do vztahu vstoupili. Rozhodující překvapivě nebylo ani to, zda partneři sami dosahují orgasmu. U mužů se podařilo podchytit několik významných faktorů přispívajících k jejich celkové spokojenosti ze života s partnerkou. Důležité bylo, aby se cítili zdraví a aby jejich partnerka dosahovala orgasmu. Poněkud překvapivě přispívalo ke štěstí mužů i to, když se mohli se svou partnerkou líbat a mazlit. Pro spokojenost žen nehrály orgasmus partnera, líbání a mazlení významnou roli. Spokojenost obou partnerů ve vztahu rostla s délkou vztahu. Pro příslušníky obou pohlaví bylo rovněž významné, aby mohli být sexuálně aktivní.

Na rozdíl od celkové spokojenosti ovlivňovala spokojenost se sexuální stránkou života v páru řada faktorů shodně u mužů i žen. Přispívalo k ní časté mazlení a sexuální zájem partnera. Spokojenější byly i páry, které měly sex častěji. U mužů byl patrný jeden negativní vliv – počet partnerek, které vystřídali před vstupem do svazku. Muži, kteří nasbírali zkušenosti s větším počtem žen, bývali se stávajícím sexuálním životem méně spokojení. U žen se projevila pozitivně délka vztahu. Se sexuálním životem byly výrazně spokojenější ženy, které prožily ve svazku aspoň 15 let.

Japonští důchodci (ilustrační foto)

"Je množné, že ženy jsou po sexuální stránce spokojenější, protože se s postupem času mění jejich očekávání. Je možné, že se mění i jejich život s tím, jak jim odrůstají děti. Na druhé straně je však možné, že ženy, které nejsou po sexuální stránce spokojené, nevydrží v manželství tak dlouho," vysvětluje tento fenomén Julia Heimanová.

Zdaleka nejspokojenější byli mezi muži se svým sexuálním životem Japonci. Američané, Brazilci, Španělé i Němci na tom byli v tomto ohledu mnohem hůř. Také Japonky udávaly podstatně vyšší upokojení ze sexu než Brazilky, Američanky, Němky či Španělky. Brazilky na tom však byly co do spokojenosti se sexem přece jen o něco lépe než ženy zbývajících tří národností.

Šťastní a šťastnější
Jak se ukázalo, spokojenost se sexem a spokojenost se životem v partnerském vztahu se vzájemně ovlivňují, ale nelze je ztotožňovat. Navíc se v tomto ohledu projevily i významné rozdíly mezi příslušníky různých kultur. Autoři studie poukazují na fakt, že většina ze sledovaných párů byla ve svém životě šťastná. Rozdíly byly jen v tom, že některé páry byly šťastné víc, jiné méně.

Studie neodhalila faktory, které by činily páry vyloženě nešťastnými. Autoři sami upozorňují, že jejich práce je příslovečnou první vlaštovkou a její závěry nelze přeceňovat. Počet sledovaných párů byl například příliš nízký na to, aby bylo možné zevšeobecnit sledované rozdíly mezi jednotlivými národy. Nicméně výsledky naznačují, že rozdíly mezi národy a etniky mohou být dramatické. Spokojenost se životem i sexem tak může v různých zemích podléhat zcela odlišným vlivům a zákonitostem.

Autor: