Jak vysvětlit dítěti porod? aneb Batole a televize

Zhruba před třemi týdny, kdy Kryštof oslavil 18 měsíců, nastal v tomto směru obrat. Nic ho teď nezajímá tak jako televize a v ní "popaky", tedy pohádky. Taky už má svého prvního oblíbence, na plné čáře to u něj vyhrál Krteček. Má asi nějaké zvláštní kouzlo, líbí se totiž i většině dětem v okolí. Díky této synově zálibě jsem se naučila říct slovo krtek v několika jazycích, protože mu příběhy s tímto hmyzožravcem často pouštím z internetu. A zjistila jsem, že pokud zadám do vyhledávače heslo "krteček", vyjedou mi především parodie nebo sprosťárny. Když napíšu "molletje", tak vím, že se dočkám slibné várky příběhů tohoto Kryštofova oblíbence. Na počítači se na něj chce bohužel dívat pokaždé, když potřebuju zrovna něco vyřídit, třeba napsat e-mail. Takže spolu o počítač už v tomto jeho útlém věku soupeříme.

Jinak se mi ale sledování dětských příběhů líbí taky, připomíná mi to časy, kdy jsem sama byla malá a utápím se v příjemné nostalgii. Změnilo se toho sice od té doby hodně, ale televizní hrdinové evidentně zůstávají. Líbí se mi taky, jak Kryštof všechno dění na obrazovce komentuje a má tendenci mi to "vysvětlovat". Slýchám často třeba "hají", když se jde krteček uložit do své nory. Nebo nadšeně volá "hulák" a "ima, ima" ( zima), když pozná sněhuláka a padající sníh v zimním příběhu. Nedávno mi ale vyrazila dech historka s "paní zajícovou". V jednom díle totiž krteček pomáhal u jejího porodu! Moje kamarádka stejné video okomentovala slovy: "doufala jsem, že krtek rodící zajícovou zakryje plachtou". To se ale nestalo, takže Kryštof viděl porod opravdu skoro se vším všudy. Divil se a ptal se, "co to je"?. Když se narodili malí zajíčci, s nadšením vykřikl "mimi"!

Takže si tentokrát synek odpověděl sám a já jsem nemusela začít s osvětou. Zatím. Slyšela jsem, že dnešní děti prý dospívají dřív než naše generace… Stejně je to zvláštní posun. Přijde mi to nedávno, co jsem sama louskala příručky o porodu. A najednou se mé dítě ptá na to, co to porod znamená ( i když pravda pouze u kresleného zajíce)! Opět mi to připomíná, jak rychle to s dětmi utíká. Občas bych vrátila čas zpátky, ta miminka jsou tak bezbranná a roztomilá…

Na druhou stranu s mým velkým miminkem je už zábava, skvěle a roztomile komunikuje a v tom je tenhle věk prostě nepřekonatelný! A navíc, když chci mít chvilku klid a něco udělat, nemusím už čekat, až usne. Stačí mu pustit DVD s jeho malým černým kamarádem z nory. A to je prostě obrovská výhoda!