Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jak zkrotit vedra? První klimatizace pomáhala papíru, teď ničí zdraví

USA

  8:08
Klimatizace je s námi víc než sto let. Původně neměla sloužit k ­ochlazování příbytků a kanceláří, ale v tiskárně – jako zařízení pro udržování kvality tisku a papíru. Dnes díky tomuto vynálezu dokážeme lépe zvládat parné dny, ale také se kvůli němu více hádáme. V práci, doma, v ­autě. A jsme víc nemocní. Jak se bez něj obejít?

Ilustrační foto foto: Shutterstock

Únava, infekce dýchacích cest, bolesti hlavy a zad, pálení očí. To všechno s sebou přináší život s klimatizací. Mnozí z nás se bez ní obejdou jen těžko. Díky ní zvládáme extrémní vedra, ale za pohodlí v podobě snesitelné teploty platíme zhoršeným zdravím. Uměle se ochlazujeme celé dny a často i­ noci a vyhnout se klimatizaci už dost dobře nejde. Je běžná v kancelářích, na úřadech, v obchodech, kinech, autobusech, vlacích, autech a stále častěji i v domácnostech. Na čerstvý vzduch se lidé dostanou jen tehdy, když mají ujít pár kroků ke svému autu. Čím je klimatizace rozšířenější, tím více dostává organismus zabrat.

Klimatizace můžou oteplovat planetu. Výrobci o tom mlčí

Ke komerčnímu úspěchu klimatizace, která původně byla vyvinuta proto, aby v tiskárnách papír v horku a vlhku neměnil tvar a lépe na něm držely tiskařské barvy, dopomohla kina. Viděla v ní zajímavý způsob, jak v horkých letních dnech přilákat diváky. Studený vzduch byl tehdy lidem foukán přímo na nohy, což nebylo zrovna nejpohodlnější, a ­návštěvníci biografu odcházeli z­ filmových produkcí s podchlazenými kotníky. Proto přišlo ­vylepšení v ­podobě výdechů na strop a diváci byli o dost spokojenější. Značným posunem vpřed bylo následné odstranění jedovatého čpavku, bez kterého se první „klimatizace“ neobešly. Rozšíření dopomohlo také zmenšení klimatizačních jednotek. Zprvu byly umisťovány jen do veřejných budov, včetně amerického Kongresu nebo tehdy rychle rostoucích mrakodrapů.

V domácnostech se klimatizace začaly objevovat až v 60. letech. Jedno z prvních klimatizačních zařízení v Československu bylo instalováno v budově Elektrických podniků hlavního města Prahy v roce 1932. První pokusy o zavedení klimatizace do automobilů se objevily v USA už ve 30. letech 20. století, ale tehdejší zařízení byla příliš drahá, velká a ­málo účinná. Úspěšnější byla až automobilka Chrysler, která účinnou klimatizaci zabudovala do svých vozů jako první v roce 1953 a stala se vzorem pro další výrobce automobilů. Mimochodem, první firma na výrobu klimatizací, založená Willisem Carrierem, funguje dodnes a­ je jedním z­největších producentů tohoto zásadního zařízení.

Co však Carrier (a ani jeho následovníci) vůbec neřešil, byl vliv vynálezu na naše zdraví. Lidský organismus se totiž kvůli klimatizaci musí vyrovnat se značnými změnami teplot, zvládnout i ­více než desetistupňové teplotní rozdíly, nízkou vlhkost vzduchu, nápor velkého množství mikroorganismů, které se mohou šířit špatně udržovanou vzduchotechnikou. Základem by proto měla být pravidelná údržba a čištění, včetně filtrů. Důležitá je správná teplota. „Obecně se udává, že rozdíl teplot v klimatizovaném prostředí a venku by v žádném případě neměl překročit 5, maximálně 6 °C. Pokud ale člověk sedí v citelném proudu vzduchu, například jeho pracovní místo je v blízkosti přívodu vzduchu, bude mu při 24 °C zima, protože bude ochlazován proudícím vzduchem,“ popisuje Zuzana Mathauserová z Centra hygieny práce a pracovního lékařství Státního zdravotního ústavu.

 

Autor: