Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v roce 2014 lov velryb zastavil. Dospěl totiž k závěru, že Japonci kytovce nezabíjejí kvůli vědeckému výzkumu, jak tvrdí, ale z komerčních důvodů. V sezoně 2014-2015 Japonci respektovali nařízení ICJ a žádné velryby v antarktické oblasti neulovili; s lovem menšího rozsahu pokračovali pouze v Tichém oceánu.
Velryby a žraloci v ohrožení mikroplastů. S potravou konzumují i mořský odpad, říká studie |
Poté ale předložili Mezinárodní velrybářské komisi nový program, v jehož rámci by měli během příštích 12 let ulovit ve vodách Antarktidy 3996 velryb, tedy 333 za sezonu. To je třetina oproti výlovu z minulých let. V roce 2016 tedy lov velryb u Antarktidy obnovili. Japonsko tvrdí, že jeho velrybářský program existuje čistě pro vědecké účely. Díky lovu velryb a jejich následnému zkoumání prý může lépe porozumět ekosystému Antarktidy. Ve zprávě, kterou Tokio zaslalo Mezinárodní velrybářské komisi, se mimo jiné píše, že z 333 ulovených kytovců bylo 152 samců a 181 samic. 122 samic bylo březích a 66 samců a 53 samic nedosáhlo ještě dospělého věku.
Mezinárodní velrybářská komise zavedla v roce 1986 moratorium na lov velryb. Island, který obnovil komerční lov velryb v roce 2006, a také Norsko jsou jediné dvě země, které zákaz nerespektují a nadále otevřeně velryby loví.
Výjimku ze zákazu dostalo Japonsko, které smí každoročně zabít několik stovek velryb pro „vědecké účely“. Kritici poukazují na to, že maso usmrcených zvířat končí na stolech japonských labužníků. Výjimku z moratoria mají původní obyvatelé Grónska či Aljašky.
