Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Jásal jsem, že vybuchla sopka, přiznává geolog Cílek

Věda

  19:14
Příroda nás varuje, jsme nepoučitelní! Říká to v rozhovoru pro LN geolog Václav Cílek. Podle něj s 21. stoletím vstupujeme někam, kde hrozí více povodní i vulkánů.

Geolog Václav Cílek foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

LN Říká se, že všechno špatné je i k něčemu dobré. K čemu je dobrá erupce islandské sopky Eyjafjöll?
Zvláštní je, že nikdo se mě nezeptal, jestli je sopečný výbuch krásný. Ptát se na takové věci působí odtažitě, ale Islanďané se na sopky dívají z jiného úhlu než my. Nemají ztráty ani na životech, neboť lidé prostě odešli, ani na dobytku, neboť farmáři stačili stáda odehnat. My se automaticky ptáme, co nám ta sopka ošklivého provede. Pro Islanďany je součástí země, k níž mají hrozně silný vztah - přes všechny erupce, kterých bylo za poslední tisíciletí asi 200. Oni musí mít jakousi radost i ze sopečného výbuchu.

LN Ale podobně by se mohli Ukrajinci dívat na výbuch v Černobylu. I oni byli díky tehdejší cirkulaci ovzduší z obliga a radioaktivní spad padal jinam...
To je pravda, ale na území Ukrajiny nevybuchlo za poslední tisíciletí 200 jaderných elektráren. Vzdušné proudění je ovšem nedílnou součástí věci též u Eyjafjöll. U 90 procent sopečných výbuchů na Islandu strhává vítr prach na sever, teď to bylo jinak.

LN Co je nejzávažnější na mraku, který nás zasáhl? Zablokování letecké dopravy, nebo něco jiného?
Ještě se vrátím k tomu prvku radosti. Já sám jsem jásal, že sopka vybuchla, protože je to skutečně krásná záležitost, a jsem přesvědčen, že řada lidí taky jásala.

LN Co to znamená kromě radosti?
Ukazuje se, že vulkanismus na Islandu je hodně cyklický. Ten cyklus, jeho maximum a minimum, má dohromady 140 let a funguje to kupodivu pěkně. Nemá však žádné dobré vědecké vysvětlení.

Kdo je...

Václav Cílek
Geolog (1955), jenž řídí Geologický ústav Akademie věd ČR, ale více proslul jako představitel mezioborové spolupráce a esejista. Vedle svého původního oboru se zabývá klimatem, krajinou, jejím vývojem a rolí člověka v ní. Je autorem mnoha knih (Krajiny vnitřní a vnější, Makom, Borgesův svět) i odborných publikací. Za svou činnost a dílo získal Cenu Toma Stopparda a Cenu Nadace VIZE.

LN Možná není vědecky vysvětlitelný, ale měl by být předpovídatelný na bázi zkušenosti, empirie.
Ano, ale ve statistickém měřítku. Obecně se jeví, že 20. století bylo érou klidu přírodních sil. Bylo to asi vykompenzováno dvěma světovými válkami, nicméně vládl povodňový klid a alespoň na Islandu klid sopečný. Přitom Island hraje klíčovou roli pro klima Evropy. Nepamatuju nějaké větší ovlivnění vulkány odjinud než z italského Středomoří či z Islandu. S 21. stoletím jako bychom vstupovali do něčeho, kde hrozí víc povodní i vulkánů. Přijde mi to tak, že ve 20. století jsme měli sociální neklid a teď začíná neklid přírodní.

LN Hypotéza klimatické změny způsobené člověkem se opírá o počítačové simulace. Neprobouzejí v lidech právě nesimulované události, jako byl výbuch Eyjafjöll nebo i letošní nečekaně tuhá zima, určitou renesanci empirie?
Doufám, že to bude znamenat určitou korekci. Už pozoruju, že lidé přestali věřit ekonomům, neboť si odporují a nedokázali předpovědět krizi. A rovněž si myslím, že doba je nastavená na obecnou nedůvěru vůči vědě, řekl bych že právě kvůli tomu odtržení od života. Pro mě je globální oteplování něco reálného.

Geolog Václav Cílek

LN Václav Bartuška před dvěma lety řekl, že abychom se probrali, potřebujeme "padnout na držku, týdenní black-out, aby maso pochodovalo z mrazáku". Stačí k probrání týdenní erupce sopky Eyjafjöll?
Nestačí, protože funguje jistý psychologický mechanismus. Když vulkán začal soptit, ladění většiny zpráv bylo přehnaně katastrofické a sám jsem tomu zpočátku podlehl. Sotva vulkán polevil, ladění začíná být přehnaně optimistické. Kdykoliv skončí nějaký alarm, většina lidí se to rychle snaží bagatelizovat. To vidíme s klimatickými změnami i s vulkánem Eyjafjöll.

Celý rozhovor s geologem Václavem Cílkem čtěte ve víkendovém vydání deníku