11. srpna 2017 6:00 Lidovky.cz > Relax > Domácí mazlíčci

Mají zvířata větší emoce a inteligenci, než jsme si mysleli?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Prase domácí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prase domácí. | foto: Reuters

PRAHA Pes skáče radostí, když se páníček vrátí domů, a vyje, když je doma sám. Kočka přede, když ji drbeme za ušima. Zvířata jsou schopná citů. Ale co třeba láska, žádostivost, smutek, vděčnost nebo soucit, či dokonce spirituální vytržení?

Je možné, že emoční a inteligenční škála zvířat je daleko širší, než jsme si mysleli, a zahrnuje i takové schopnosti, jako je truchlení nad smrtí druhů, ale na druhou stranu i jejich klamání za účelem vlastního prospěchu nebo třeba plánování budoucnosti? Zkrátka duševní procesy, které jsme dříve připisovali jen druhu homo sapiens? A je pravda, že všechno v přírodě (jako by člověk nebyl součástí přírody!) se děje jen za účelem přežití, nebo jsou zvířata schopna se jen tak bavit – stejně jako lidé?

Důkazy rozumného a citového chování zvířat se v poslední době internet jen hemží a knihy na toto téma se stávají bestsellery. Jedním z nich je kniha Citový život zvířat (v originále Das Seelenleben der Tiere, česky vyšlo pod názvem Citový život zvířat v nakladatelství Kazda) od Petera Wohllebena, autora neméně známé knihy Tajný život stromů, která se v Německu po mnoho týdnů držela na prvním místě v žebříčku nejprodávanějších knih podle časopisu Spiegel.

V knize vystudovaného lesníka, který se však rozešel s klasickým způsobem hospodaření a dnes se věnuje ekologickému lesnictví v oblasti Eifel v německém Porýní, defiluje celá archa Noemova chytrých a citlivých zvířat. Jsou tu jednobuněčné houby, které dokážou najít cestu ven z labyrintu, přičemž si pamatují, kde už byly. Vypočítavý kohout, který předstírá, že našel chutné červíky, aby k sobě přilákal nic netušící slepice a pak s nimi mohl obcovat. Holubi, kteří rozeznávají více než 700 různých obrazců. Altruističtí netopýři, kteří se dělí o kořist se svými druhy. Laně truchlící nad smrtí svého mláděte, od nějž nejsou schopné se odloučit.

Vůbec nejčastěji se však v knize objevuje prase domácí, tvor, jehož inteligenci a citlivost lidé podceňují snad nejčastěji. A přitom obstálo – na rozdíl třeba od většiny psů – v zrcadlovém testu, jejž vědci používají, aby prokázali, že zvíře je schopno uvědomit si samo sebe. Nejenže prase pozná, že v zrcadle je ono samo, ale například také slyší na jméno. Historka za historkou, až si člověk připadá jako v novodobé verzi Brehmovy klasiky Ze života zvířat.

„V mém chápání neexistují dva druhy smutku, bolesti či lásky... Prase cítí právě tak jako my,“ tvrdí Wohlleben ve své knize. A v e-mailu pro magazín Pátek LN svou tezi rozšiřuje i na rostlinnou říši: „Pořád ještě přírodu rozdělujeme do tříd: člověk je první třída, zvířata druhá a rostliny třetí třída. Zatímco druhé třídě jsme schopni přiznat nějaké pocity, zacházíme se třetí jako s pouhou surovinou. Například stromy mohou cítit, poznají své vlastní semenáčky, které prostřednictvím srostlých kořenů doslova kojí, mají paměť a dokonce umějí počítat.“

Co jsou tedy zvířata schopna cítit? A mají pro city vůbec potřebný neurologický aparát? Ve shodě s posledními vědeckými výzkumy Wohlleben tvrdí, že ano. Například strach. U lidí se tento pocit vytváří pravděpodobně v amygdale, malém párovém orgánu ve střední části spánkového laloku. A ačkoli třeba u ryb je centrum strachu umístěné jinde (ve velkém mozku), reagují po jeho vysazení z provozu úplně stejně: dřívějšího nebezpečí se už nebojí. Podobné pokusy se prováděly i se suchozemskými obratlovci, s jednoznačným závěrem, že mozkové struktury potřebné pro pocit strachu zdědili po svých společných předcích, kteří žili už před 400 miliony let.

A když ryby a další živočichové pociťují strach, proč by nemohli cítit i další emoce? Například lásku? Konec konců, hormon oxytocin, který je jednou z příčin vzniku mateřského citu u samic, produkují nejen savci, ale i ryby a další obratlovci. Jaký jiný důvod mohou mít čápi k tomu, aby se každoročně vraceli z jižních krajin do svého středoevropského hnízda s toutéž partnerkou? Ba dokonce, když se stalo, že se stálé partnerce čapího samce nepodařilo včas doletět do hnízda a její milý si byl nucen najít náhradu, nepřišla ani ona zkrátka: čáp založil dvě hnízda a krmil oba sety mláďat až do úplného vyčerpání.

Celoživotními vztahy jsou známí i krkavci, jimž se věrnost ve 20. století téměř stala osudnou. Dostali se do hledáčku lovců a řada z nich skončila coby trofej. Což by nebyl problém, kdyby zbylí členové párů uvažovali racionálně a začali plodit mláďata s jinými partnery. To se však nestalo – osiřelí krkavci kroužili po obloze po zbytek života sami, a tento ptačí druh v Evropě kvůli tomu málem vyhynul.

Celý text o vypočítavých kohoutech či obětavých netopýrech si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 11. srpna.


V magazínu dále najdete:

Rozhovor s herečkou Chantal Poullain o jejích začátcích v někdejším Československu, nejdůležitějších mužích jejího života i o těžké nemoci.

Plážová dovolená – kde leží počátky rekreace na mořských březích, když se po staletí lidé vody spíš báli.

LUCIE ZÍDKOVÁ
  • 4Diskuse






REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz