Neřeší se ani největší slabina dnešních fotoaparátů, dynamický rozsah, tedy schopnost zachytit na jednom snímku jak velmi jasná, tak i tmavá místa. Navíc výkonné procesory nutné ke zpracování záplavy dat z milionů obrazových buněk vyžadují velké množství energie, což se podepisuje na výdrži baterií. Čím dál větší rozlišení vyžaduje i vyšší kapacitu paměťových karet. Při ukládání snímku ve standardním formátu jpeg pak dochází ke ztrátové kompresi, při níž se v případě použití 10 megapixelového senzoru „zahodí“ až 90 procent informací.
Američtí výzkumníci Richard Baraniuk a Kevin Kelly z univerzity v texaském Houstonu pracují na přístroji, který současnou koncepci obrací na hlavu a některé nevýhody odstraňuje. Vyvíjejí fotoaparát s jedním jediným obrazovým bodem. „Místo toho, abychom zachycovali obraz předmětu v objektivu a soustřeďovali ho na matici obrazových bodů na čipu, odrážíme paprsek soustavou zrcadel,“ vysvětluje princip nového přístroje Richard Baraniuk.
| Obraz zrozený z chaosu |
|
Veteráni digitální fotografie pamatují časy, kdy snímač jejich přístroje měl jen několik set tisíc snímacích buněk. Kvalita nebyla valná, a proto každé zvýšení vítaly ovace. Padla hranice jednoho megapixelu, brzy dvou a dnes se i u malých kompaktů setkáme s desetimegapixelovým rozlišením. Výrobcům ani většině zákazníků přitom nevadí, že optika levných kompaktů na čip přenese obraz už zkreslený a že se velká část detailů ztratí. |
Aby trik s náhodně se přepínajícími zrcadly fungoval, musí se signál interpretovat s pomocí složitých matematických metod. „Povedlo se prokázat, že z těchto náhodných měření lze sestavit celistvý obraz,“ doplňuje Baraniuk.
Vývoj zařízení je zatím v počáteční fázi. Prototyp má velikost kufru a dopočítání obrazu na připojeném počítači trvá minuty. Také rozlišení výsledného obrazu ještě nesnese srovnání s vyspělými čipy typu CCD a CMOS.
Pro vědce je ale lákavé, že přístroj dokáže snímat široký rozsah netradičních vlnových délek světla. Jediný senzor lze lehce vyměnit a snímat ultrafialové paprsky a následně třeba infračervené záření. Pro využití například na satelitech je taková vlastnost neocenitelná.
