Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Jedna z nejrozšířenější civilizačních chorob? Křečové žíly nepodceňujte

Zdraví

  6:56
Pocit těžkých nohou, křeče a otoky jsou důvodem k okamžité návštěvě lékaře. Jsou projevem chronického onemocnění žil, kterému se hovorově říká křečové žíly.

Křečové žíly (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Oteklé nohy jsou průvodním znakem jedné z nejrozšířenějších civilizačních chorob, která sužuje lidi v moderní společnosti, chronického žilního onemocnění dolních končetin. Ze statistických údajů vyplývá, že onemocnění žil v dospělosti trápí každou druhou ženu a každého čtvrtého muže. A počet pacientů stále narůstá.

Těžký boj s gravitací

Chronické žilní onemocnění poškozuje žilní stěny. Ty ochabují, žíly se rozšiřují a krev se v nich hromadí. Mezi nejčastější příznaky v počátečním stadiu patří bolesti nohou, zejména kolem kotníků se objevují otoky. Lidé si stěžují také na pocity těžkých nohou nebo noční křeče.

Velké množství osob trápících se s těmito problémy vůbec nezajde k lékaři, protože je považuje za projev únavy nebo stárnutí. Zdánlivě banální příznaky však mohou kvůli zanedbání přerůst v mnohem komplikovanější stav. V dalších fázích onemocnění vznikají pod kůží „metličky“, které postupně přecházejí ve vystouplé křečové žíly a mohou vyvrcholit i v bércový vřed.

„Tyto vážnější projevy jsou způsobeny porušením cesty pro návrat žilní krve zpět k srdci, během které musí žíly bojovat s gravitací. Zdravé žíly jsou vybaveny chlopněmi, jež zabraňují zpětnému toku krve. V nemocných žilách jsou však kvůli probíhajícím zánětlivým procesům na žilní stěně chlopně nedomykavé,“ vysvětluje lékařka Petra Zimolová z Fakultní nemocnice v Motole v Praze.

Těhotenství je nápor

Výskyt křečových žil stoupá s věkem, nepříjemným zlomem pak bývá věk po padesátce, kdy pacientů radikálně přibývá. Řada žen se však s prvními křečovými žilami potýká v mnohem nižším věku. Velkým rizikovým faktorem pro jejich vznik je totiž těhotenství, zvláště druhé a třetí.

„Když jsem čekala prvního syna, přibrala jsem pětadvacet kilo a po porodu se mi objevily první křečové žíly na vnitřní straně stehna. Nepociťovala jsem ale žádné problémy,“ popisuje Kateřina Gregorová ze Sokolova s tím, že jí však vadilo, jak nevzhledně křečové žíly působí. K operaci se odhodlala až po druhém těhotenství: „Bála jsem se, aby žíla nepraskla, také mi opravdu hodně vadilo, jak noha vypadá, a navíc jsem uvažovala o třetím dítěti.“

Protože jde o chronické onemocnění, záněty se vracejí a postihují i další žíly, což je i případ paní Gregorové. „Další křečová žíla se mi udělala tentokrát na vnější straně stehna, takže budu muset na druhou operaci. Zatím to ale neřeším, spíš z lenosti,“ říká mladá žena.

Křečové žíly a další formy chronického žilního onemocnění doprovází řada nepravd, například že postihuje převážně ženy, pokud onemocněním trpí muži, tak až ve vysokém věku. Lidé jej také nesprávně nazývají nemocí fotbalistů, protože údajně postihuje sportovce. Není to však pravda. Pohyb naopak udržuje žíly nohou v kondici.

Danajský dar rodičů

Rizikových skupin osob je ve skutečnosti hned několik. Onemocnění hrozí mimo jiné lidem po prodělané žilní trombóze, obézním osobám. Rizikovými povoláními z tohoto pohledu jsou kuchaři, číšníci, prodavači, stomatologové, lidé pracující u pásu nebo kadeřnice – u nich se projevuje velká zátěž na žilní systém dolních končetin.

„V dnešní době však také přibývá lidí, kteří prosedí mnoho hodin u počítače, ať již z profesního, nebo zájmového důvodu. Tito lidé by pak měli volit pohybové sporty, jako jsou jogging, turistika, mírná cyklistika, plavání,“ vyjmenovává lékařka Alena Broulíková ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nejrozšířenější příčinou vzniku žilních onemocnění je však dědičnost. Pokud má jeden z rodičů křečové žíly, s osmdesátiprocentní pravděpodobností je bude mít i potomek. Pokud je mají oba rodiče, pravděpodobnost výskytu u jejich dětí je až devadesát procent. „Křečové žíly má moje matka. Má jich však míň a trápit ji začaly ve vyšším věku než mě,“ říká Vojtěch Palouček z Prahy. První se mu objevily ve dvaceti letech, ke specialistovi začal docházet o třináct let později, když prodělal bolestivý zánět žil.

Lidé řeší až bolestivé stavy

Stejně jako většina pacientů i on svůj stav začal řešit, až když bylo onemocnění v pokročilejší fázi. Vojtěch s ní však bude bojovat dennodenně už pořád. Kvůli vrozené žilní nedostatečnosti mu lékaři nemohou postižené žíly vyoperovat.

„V případě vážnějšího vývoje mi totiž i křečové žíly mohou suplovat postižené hluboké žíly,“ vysvětluje Vojtěch Palouček s tím, že jeho léčba spočívá v podávání léků na ředění krve a nošení kompresních punčoch do půlky stehna od rána do večera s výjimkou mytí a plavání.

„Od začátku léčby mě naštěstí nijak neobtěžují žíly jako takové, ale spíš léčba. Nošení kompresních punčoch samozřejmě není moc komfortní ani estetické. Nemám moc v oblibě ani odpovědi na důvod jejich nošení,“ uzavírá mladý muž.

Lékaři upozorňují, že by lidé měli více vnímat své tělo a řešit potíže pokud možno co nejdříve, nikoliv až když jim působí bolest. Jsou však i případy, kdy se pacient k odborníkovi dostaví až ve fázi, kdy se mu vytvoří bércový vřed.

„Z mé zkušenosti mezi tyto nemocné patří především starší, osamoceně žijící osoby, které kožní problémy z neznalosti podceňují. Většina pacientů se včas dostane přes praktického lékaře k odborníkovi, ať již k dermatologovi, nebo angiologovi,“ podotýká lékařka Broulíková a dodává, že důvod pozdní návštěvy odborníka je typický pro muže, kteří obecně neradi chodí k lékaři.

Autor: