Za posledních 110 let se ve světě zásadně změnilo klima, politické režimy, způsob, jakým cestujeme, jak pracujeme i trávíme volný čas, jak spolu komunikujeme a jak mezi sebou válčíme. Co se však za tu dobu téměř nezměnilo, je obyčejný pytlík s čajem, po němž každé ráno sáhnou tisíce z nás.
Většina Britů podle vědců neumí správně připravit čaj |
Čas a čaj je vůbec zvláštní spojení. Povzbudivé účinky lístků objevili lidé už před tisíci lety a přípravu nápoje z nich postupně cizelovali, až někdy v osmém století v Číně sepsali traktát o třech dílech, jenž přesně popisoval jeho přípravu – pomocí čtyřiadvaceti různých nástrojů. S tím, jak se na začátku 20. století svět zrychloval, začal být čas vzácný, a tak lidstvo našlo způsob, jak si komplikovaný a zdlouhavý rituál přípravy čaje zjednodušit. To bylo tak. Newyorský obchodník Thomas Sullivan tehdy svým zákazníkům rozesílal vzorky čajových lístků na ochutnání, které se v té době obvykle vkládaly do krabiček. Spořivý Sullivan však jednou použil místo pixlí hedvábné sáčky a klienti byli nadšení – čaj omylem louhovali rovnou v nich, takže nápoj nemuseli cedit: stačilo jen vytáhnout pytlík.
Roku 1904 se rozjelo komerční využití čajových sáčků, jen bylo třeba vychytat pár much. Vedle drahého a nepříliš propustného hedvábí se používala gáza, která však zanechávala v nápoji nepříjemnou pachuť – takhle se čaj dostával k vojákům za 1. světové války. Pak se začal používat sáček z jemného papírového filtru, který však výrobci lepili, aby se lístky neuvolnily – a čaj kvůli tomu nechutnal dobře. V Americe proto vynalezli způsob, jak dvě vrstvy filtru spojit bez lepidla, jen působením tepla. Díky tomu si čaj uchoval svou charakteristickou chuť a masovému rozšíření pytlíků nestálo nic v cestě. Tak třeba Britové ještě v 50. letech ohrnovali nad sáčky nos, dnes se tak na ostrovech připravuje drtivá většina čaje.
Od té doby se tu a tam vynoří módní pytlíkové trendy: sáčky se dělají jednou kruhové, podruhé pyramidové, místo obvyklé celulózy se někdy sahá po umělém hedvábí. Ale nejčastěji stále natrefíte na typický obdélník a k němu připevněnou nitku s papírovým štítkem. Některé věci se prostě nemění.
