Jeho hlavní součástí jsou zbytky z jídel, hlavně maso, které restaurace a podniky rychlého občerstvení vyhazují jako odpadky. Sběrači vybírající odpadkové koše a přehrabující skládky pracují téměř nepřetržitě. Hledají vyhozené zbytky, nejčastěji nacházejí špatně obraná stehýnka a křidýlka z velkých fast foodů. Za tuto práci jsou placení - za týden mohou dostat 6 dolarů poté, co kuchař prodá výsledný pokrm. Samotný pytlík nalezeného masa má hodnotu v přepočtu zhruba deset korun.
Kuchař nejprve obere veškeré maso a ujistí se, že se do pokrmu nedostala žádná kost. Maso musí být pečlivě umyto ve vodě, někteří k odstranění špíny a bakterií používají desinfekční prostředky. Zbytky se musí nejdříve pořádně povařit. Kuchař pak maso přimíchá do připravené omáčky, případně přidá zeleninu či další nalezené ingredience a vše uvaří. Pagpag se často podává s rýží. Cena jídla se odvíjí od obsahu masa. Jedna porce hotového pokrmu vyjde tamní obyvatele průměrně na čtyři koruny.
Dobrá volba je důležitá
Ačkoliv je tento pokrm brán místními jako velice chutný, i oni si pečlivě vybírají, u jakého kuchaře se najedí. Přestože jsou na tuto stravu zvyklí, musí si ověřit, zda kuchař připravuje pokrm pořádně. Předejdou tím případným závažným zdravotním problémům.
Riziko salmonely a dalších obtíží je totiž velmi vysoké. Odborníci také varují před častou konzumací dětmi. V případě, že jedí pouze toto recyklované jídlo, může jejich tělo postrádat živiny důležité pro růst a vývoj.
Některé rodiny však často nemají jinou možnost a pagpag je jediné jídlo, které si mohou dovolit.
