Kamarádky z Letné: Fresh & cool na třídním srazu

Už je to tady. Spolužáci vytáhli fotky s dětmi, manželi a manželkami na dovolené v Chorvatsku a pyšně si je vyměňovali přes stůl. Já jsem fotky neukazovala. Manžela nemám a moje děti vypadají na všech snímcích jako z filmu Adamsova rodina – stejně neduživě a znuděně.

Kdo jsou Kamarádky z Letné Helena, 39 let Rozvedená matka dvou dětí, které jí přerůstají přes hlavu. Děsí ji nadcházející čtyřicítka, a tak se snaží užít si života, dokud to jde. Miluje snídaně do postele, svoji práci a sex. Klaudie, 33 let Svobodná, někdy až moc. Perfekcionistka, která chce všechno – skvělou práci, partnera i děti. Jenže s nikým dlouho nevydrží. Miluje čerstvý chleba s máslem, svoji práci a sex. - Kamarádky z Letné - sloupek s hvězdičkou -

"A teď si každý stoupne a řekne, co dělá, kolik má dětí, kolikrát je rozvedený a tak," rozřízla živou debatu naše bývalá třídní profesorka. Polilo mě horko. Doufám, že spolužáci nezareagují jako moje sousedka – onehdy jsme se potkaly na domovní chodbě a ona se zeptala: "Co že vy to vlastně, paní Heleno, děláte?" Když jsem řekla, že jsem novinářka, zatvářila se, jako by ji uštknul had, a pronesla chlácholivě: "No jo, každý se musíme nějak živit."

Jeden po druhém, s nervozitou podobnou té, co jsme zažívali u tabule, jsme se svěřovali se svými životy. Ti největší sígři, co chodili za školu s omluvenkou, kterou si sami podepisovali, se prosadili nejlépe – jsou z nich ředitelé, doktorky, finanční analytici, restauratéři. Všichni byli takoví spokojení, optimističtí, prostě fresh and cool, jak s oblibou říkal jeden náš bývalý kolega z redakce.

Až na mě. Rozvedená matka dvou puberťáků nemůže být fresh and cool a ani se nemůže snažit to předstírat. S postupujícím večerem a přibývajícími panáky padaly masky i zábrany.

"On ti se mnou chce pořád spát! Chápeš to? Po dvaceti letech to chce každej den! A furt stejně," hučela do ucha Radce Klára. Vzbudila solidaritu u ostatních žen, které si svorně stěžovaly na manželskou řeholi a nudu. Já si na nudu v posteli stěžovat nemohu, ale měla jsem snad mluvit o svých milencích? Raději jsem držela jazyk za zuby a horlivě přikyvovala, jak jsou všichni chlapi nemožní. "Hoši" si mezitím porovnávali iPhony, iPady, platy i pozice. Mezi nimi i dva moji bývalí: kriminalista Ota a bankéř Kryštof. Kriminalista mi vedle pánského záchodku pošeptal do ucha, že by se se mnou zase rád propojil (asi myslel spojil), ale v deset to zabalil a odjel vlakem do Teplic. Bál se, že když přijde pozdě, bude jeho žena naštvaná.

"Voníš pořád stejně, Heleno," řekl mi Kryštof, kterého jsem v druháku nechala kvůli šífákovi. Lichotkami nešetřil a u slovenského hitu Neviem byť sám prohlásil, že dodnes nepochopil, proč jsem se s ním rozešla.

Proč? Byl moc hodný! Čitelný, ohleduplný, spolehlivý… a nudný. No, mám, co jsem chtěla. Tedy vlastně nemám. Nemám nic. Dnes Kryštof pracuje pro nadnárodní společnost, s úspěchem v práci nějak zázračně přišlo i charisma (nebo to dělají jen ty prachy?) – má přes sto tisíc měsíčně, vilu… a manželku se třemi dětmi.