3. srpna 2009 16:53 Lidovky.cz > Relax > Vztahy

Kamarádky z Letné: Tajemství nových otců

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Šťastný otec | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šťastný otec | foto: Shutterstock

Nedávno jsem šla na oběd s Adamem. Před třemi lety jsme se rozešli, ale zůstali jsme kamarádi. Adam je teď asi jediným člověkem v mém okolí, který má normální život: zajímavou práci, dům a v něm ženu a rozkošného ročního syna.

Kdo jsou Kamarádky z Letné?

Kamarádky z Letné

Klaudie, 32 let, svobodná, někdy až moc. Perfekcionistka, která chce všechno -skvělou práci, partnera i děti. Jenže s nikým dlouho nevydrží. Miluje čerstvý chleba s máslem, svoji práci a sex.

Helena, 39 let, rozvedená matka dvou dětí, které jí přerůstají přes hlavu. Děsí ji nadcházející čtyřicítka, a tak se snaží užít si života, dokud to jde. Miluje snídaně do postele, svoji práci a sex.

Právě čtete nový sloupek. Sloupek s hvězdičkou. "Sex ve městě" se totiž neodehrává jen na Manhattanu, ale i v Praze. Je-li vám méně než osmnáct, nečtěte dál. Klaudie


Pro mě je důkazem, že něco takového jako šťastný vztah je možné. Ne že bych neznala dost lidí s dětmi, jejich vztahy ale většinou nějak skřípou. Adam si nikdy nestěžoval. Naopak. Vždycky, když jsme se viděli, vychvaloval svoji ženu Adélu. Vyprávěl, jak je úžasná: jela s ním na trek do Himálaje, spala pod stanem a nevadilo jí, že si nemůže týden umýt vlasy. Vařila mu teplé večeře, a když jí řekl, že má rád halušky, našla si na internetu echt slovenský recept a ručně strouhala kila brambor. Nebyla to ale žádná puťka domácí, měla dobře placenou práci a byla samostatná, takže Adam neměl pocit, že na něm visí.

Ale hlavně: milovala se s ním vždycky, když na to měl chuť, a nevyžadovala to, když se mu zrovna nechtělo. Náruživě poskytovala orální sex, nevadil jí ani anální. Neustále ho chválila, jaký je skvělý milenec, jaké úžasné orgasmy s ním má. Adam byl na vrcholu blaha. Pak otěhotněla. Porodila mu syna a on každý týden nadšeně sázel na Facebook fotky své šťastné rodinky: on s dítětem v chůvce na břiše. Ona kojí, on na kolečkových bruslích tlačí kočárek. Prostě idyla.

"Představ si, co je nového," volal na mě Adam od stolu v Colosseu na Andělu, ještě než jsem dosedla. "Už chodíme!" "Cože?," nechápala jsem. "Kdo chodí?"

"No přece náš mladej, Adam junior." Aha. Chvíli jsem vydržela poslouchat řeči o tom, že mít dítě je to nejúžasnější v životě a že teprve teď pochopil, "o čem to je". Pak jsem se zeptala: "A co Adéla?"

"Ale jo, jako matka je skvělá," znejistěl Adam. "A jinak ne?" rýpla jsem si.

"Nooo, je to v pohodě, jenom spolu už moc nespíme." "Jak, nespíte?," vzpomněla jsem si na jeho řeči o tom, jak to dělali kdykoli a kdekoli.

"Už je to rok. Od porodu. V šestinedělí jsem to samozřejmě chápal. Nakoupil jsem filmy s pornem a řešil jsem si to sám. Jenže po dvou měsících se to už nedalo vydržet. Udělal jsem večeři a mezitím, co Adéla uspávala malého, jsem zapálil svíčky a otevřel víno. Říkal jsem si teď, nebo nikdy. Odpálkovala mě, že nemá náladu, že je unavená a že já si vůbec nedovedu představit, co to je pečovat o kojence. A tak je to teď pořád. Buď ji bolí hlava, nebo má zánět bradavek z kojení, nebo ji naštvala moje matka. Vždycky se něco najde."

Než jsme snědli pizzu, Adam na mě vychrlil všechno: místo domácích halušek Adéla vaří ty z prášku (nedají se jíst), pod stan už nepojedou, protože s dítětem se to prý nedá, a spát s ním asi taky už nebude. Prý ji to nebaví. Bylo mi ho líto. Domluvili jsme se, že někdy zase zajdeme na oběd, ale bylo mi jasné, že se to asi neuskuteční.

Večer jsem o Adamovi vyprávěla Heleně. "A co čekal? Splnil roli spermodárce a už je jí na nic," okomentovala to suše. "Vždyť to bylo jasný od začátku. Je to mrcha, co si ho vyhlídla, protože chtěla dítě. Je samostatná a zajištěná, chlapa nepotřebuje. Jen na něj neměla hrát tu habaďůru, no... Ale je to trubec, když to neprohlídnul dřív."

Je to sice smutné, ale podívejme se pravdě do tváře: jsou mezi námi ženy, které jakmile porodí dítě, ztratí o muže zájem a nijak se nepřemáhají. A muž, který se původně zamiloval do ženy a s ní chtěl mít dítě, tu najednou stojí jako zneužitý blbec. O partnerku de facto přišel. V lepším případě mu zbyde aspoň dítě, na které se upne a jemuž se víc než plně věnuje.

A tak vznikají šťastní tatínci, pro které se už dokonce vžil termín: noví otcové. Sedí na pískovišti, přebalují, připravují kašičky, na internetových fórech diskutují o nejlepší dětské výživě, mluví v mateřském plurálu a svým bývalým milenkám oznamují: "Už jsme udělali první krůček". Společnost je obdivuje, píšou se o nich články a natáčejí dokumenty.

Není to ale často spíš jen z nouze ctnost?

  • 7Diskuse




Najdete na Lidovky.cz