LN Jaká je podle vás informovanost veřejnosti o problematice pohlavních chorob?
Můj pohled může být trochu zkreslený, protože o této problematice slýchám každý den. Avšak zdá se, že ten velký tlak, který byl z médií patrný v 90. letech, poněkud ustoupil. A přestože si mladí lidé téměř vše najdou na internetu, tak jim prostá informace možná nestačí a sexuálně přenosných infekcí se příliš nebojí. Takže pak bývají dost často překvapení, když nějakou chytí.
LN Asi největším strašákem je virus HIV způsobující nemoc AIDS. Na jaké úrovni je v současnosti léčba?
Existují medikamenty, které rozvoj infekce zpomalí a omezí. Ale léčba, která by virus HIV definitivně z organismu odstranila, zatím neexistuje. Je vedena specializovanými centry, v ČR je takových sedm. U každého pacienta, kterému je diagnostikována HIV pozitivita, proběhne laboratorní i klinické vyšetření. Zjistí se, jaké množství viru se v organismu nachází a jaký je současný stav pacientovy imunity. O zahájení komplexní léčby pak rozhoduje lékař na základě klinického stavu pacienta. Samotná terapie je poměrně náročná. Léky mívají vedlejší účinky, tomu se v medicíně skoro nikdy nelze vyhnout. Pokud organismus pacienta infekci dobře zvládá, léčba, kterou je nutné podávat doživotně, není zahájena. V průběhu dalšího sledování a laboratorních kontrol pak lékaři ordinují pacientovi léčbu a péči na míru.
LN Jak výrazně léky HIV pozitivním prodlužují život?
Lidem mezi pětadvaceti až třiceti lety léčba prodlouží život až o 40 let. To znamená, že se nakažený člověk může dožít běžného věku. Musí mít ale štěstí, pečlivě užívat léky, dobře je snášet a vždy musí mít k dispozici lék, který zabere na daný typ viru HIV.
LN Když jde člověk na testy, za jak dlouho může mít v ruce papír se spolehlivým výsledkem?
Pomocí testu protilátek a antigenu je možné v optimálním případě zachytit pozitivitu již ke konci prvního měsíce. Ta doba se ale liší případ o případu. Platí úzus, že vyšetření, které s jistotou potvrdí nepřítomnost viru v organismu, je spolehlivé po třech měsících od rizikového kontaktu. Pokud dojde k velmi rizikovému chování, například k nechráněnému sexuálnímu kontaktu s HIV pozitivním člověkem, je dobré vyhledat AIDS centrum a zahájit postexpoziční profylaxi, která je schopna riziko přenosu výrazně redukovat. Také u zdravotníků, u kterých je nebezpečí kontaminace rizikovým materiálem, například když se poraní při operaci, jsou tyto léky podávány. Po uplynutí více než 72 hodin od expozice, což je doba, než virus vstoupí do buňky, je profylaxe již považována za neúčinnou. Optimální je ale zahájení do 4 hodin po riziku.
LN Nemoci, o kterých hovoříme, se nutně nemusí šířit jen pohlavní cestou...
Jak virus HIV, tak bakterie způsobující kapavku či syfilidu nepřežijí mimo lidský organismus nijak dlouho. Záchodové prkénko by tedy riziko znamenat nemělo. K přenosu kapavky či syfilidy však může dojít bezprostředně kontaminovanou sexuální hračkou, což se opakovaně potvrdilo i v praxi. Bakterie kapavky či syfilidy se nemusí zabydlet jen v oblasti genitálu. Po orálním sexu se mohou objevit v krku, po análním sexu v oblasti rekta. Nemoc se poté může přenést i předmětem denní potřeby. Stalo se, že maminka infikovala své dítě tím způsobem, že mu olízla dudlík nebo lžičku.
LN Takže kapavku či syfilidu lze přenést i polibkem?
Určitě. Je známo, že když má člověk bakterie syfilidy v ústech, tak obyčejnými polibky může dojít k nákaze jiných lidí. Mimochodem, kolegové v Itálii popsali přenos syfilidy tetováním. Tatér měl bakterie v ústech a při práci si slinil tetovací jehlu, čímž chorobu přenesl na několik svých klientů.
LN Vyléčit kapavku či syfilidu ale už medicína zvládne.
Pomocí antibiotik ano. U syfilidy mnoho obtíží není, tam je nejdůležitější zastihnout onemocnění včas. Vše je ovšem individuální, někteří pacienti se syfilidou mají postižený centrální nervový systém již v prvních dvou letech. Není to stejné, jako když Petr Čepek v Petrolejových lampách trpí progresivní paralýzou, ta se objevuje až po mnoha desítkách let. Potíže spíše připomínají meningitidu, cévní mozkovou příhodu nebo akutní psychiatrické onemocnění. Mohou se objevit bolesti hlavy, závratě, nevolnost, zvracení. U těhotných žen může dojít k ohrožení plodu s fatálními následky, což se občas stává. Syfilis se léčí injekcemi penicilinu. Když ho nelze aplikovat, třeba z důvodu alergie, tak se používají tetracyklinová antibiotika. Kapavka byla dříve považována za banální onemocnění. Jenže pacienti nasazená antibiotika mnohdy užívali nesprávně a nepravidelně. Bakterie způsobující kapavku si postupně vytvořila rezistenci k mnoha různým druhům antibiotik. Takže se dnes stává, že pacientovi s kapavkou nepomohou ani tři různé druhy léčby. V roce 2010 se dokonce ukázalo, že existuje multirezistentní kmen kapavky, který je citlivý na jeden jediný druh antibiotik. Situace kolem této nemoci se tím stává vážnější. Má-li člověk po sexuálním kontaktu nějaké obtíže, je vždy optimální navštívit dermatovenerologii, kde vyšetří všechny možné příčiny a zvolí nejvhodnější léčbu.
