Univerzita Karlova v Praze patří do třetí stovky nejlepších univerzit na světě. Potvrdil to srpnový žebříček ARWU (Academic Ranking of World Universities), známější pod názvem Šanghajský. Je totiž sestavován Institutem vysokého školství na šanghajské univerzitě Jiao Tong.
Mezinárodní hodnocení vysokých škol provádějí různé instituce, mezi nejrespektovanější však patří právě ARWU, ale také žebříčky spojené s britským týdeníkem Times Higher Education.
Šanghajský žebříček 2011 publikovaný teď v srpnu srovnává dva tisíce nejlepších světových univerzit podle jejich výsledků ve vědě a výzkumu.
Mezi jeho kritéria patří například počet absolventů a zaměstnanců univerzity, kteří získali významná ocenění, či počet citací v respektovaném odborném tisku.
Top dvacet:1. Harvard University 2. Stanford University 3. Massachusetts Institute of Technology (MIT) 4. University of California, Berkeley 5. University of Cambridge 6. California Institute of Technology 7. Princeton University 8. Columbia University 9. University of Chicago 10. University of Oxford 11. Yale University 12. University of California, Los Angeles 13. Cornell University 14. University of Pennsylvania 15. University of California, San Diego 16. University of Washington 17. University of California, San Francisco 18. The Johns Hopkins University 19. University of Wisconsin, Madison 20. University College London |
Nejvýš jsou Američané Nejnovější verze ARWU vyšla začátkem srpna a zařadila Univerzitu Karlovu mezi školy v kategorii 201. až 300. místo (bez přesnějšího umístění). Tiskový mluvčí UK Václav Hájek spokojeně konstatoval, že „Univerzita Karlova je jedinou českou vysokou školou, která se pravidelně objevuje v první pětistovce, čímž potvrzuje své dominantní postavení mezi českými vysokými školami“. Univerzita se podle Hájka pokusí dostat se do první dvoustovky.
Z univerzit ze zemí střední a východní Evropy se jich mezi prvními pěti sty umístilo devět. Lépe uspěla pouze Moskevská univerzita (na 74. místě). Srovnatelně s námi (ve třetí stovce) skončila Petrohradská univerzita, ve čtvrté stovce jsou maďarské univerzity - v Szegedu a Eötvöse Loránda - a dvě polské univerzity -Varšavská a Jagellonská, v páté stovce pak Lublaňská (Slovinsko) a Záhřebská (Chorvatsko).
Nejvyšší příčky tradičně obsazují hlavně školy americké (Harvard, Yale, Stanford) a britské (Cambridge, Oxford). Měli bychom však mít na mysli, že na světě je kolem sedmnácti tisíc univerzit. Z tohoto pohledu patří naše nejstarší univerzita do 1,5 procenta nejlepších.
Britové dají na znalce
Pro nás je ale zajímavý také žebříček THE-QS World University Ranking (www.topuniversities. com) uveřejňovaný oficiálně od roku 2005 výše zmíněným týdeníkem Times Higher Education ve spolupráci s výzkumnou společností QS (Quacquarelli Symonds Limited).
V tom se totiž objevuje českých škol víc. V roce 2005 jsme tam mohli najít vedle pražské Univerzity Karlovy (na 275. místě), také brněnské Vysoké učení technické (438. místo), od té doby se mezi pěti sty až šesti sty nejlepšími objevuje také České vysoké učení technické a brněnská Masarykova univerzita.
V čem se žebříčky liší? Zatímco u šanghajského ARWU, který je založen na exaktních (počitatelných) kritériích, THE-QS klade poměrně velký důraz také na mínění znalců oslovovaných prostřednictvím internetu. Nelze však říci, že by to výsledky měnilo zásadním způsobem. Na nejvyšších příčkách jsou v obou případech anglosaské univerzity. Pořadí se však každoročně mírně mění, ostatně i podle toho, jak se vyvíjí a pozměňuje metodika. Rozdíly budeme moci posoudit sami na podzim, kdy vyjde britský žebříček.
Prvních dvacet míst Šanghajského žebříčku univerzit:* Prestižní dvacítku nejlepších světových univerzit podle nejnovější verze tzv. Šanghajského žebříčku ovládly Spojené státy. * Tři školy ze dvou desítek jsou britské (konkrétně University of Cambridge, University of Oxford, University College London). * Na 21. místě pak zabodovalo Japonsko s University of Tokyo, na 23. pozici Švýcarsko se Swiss Federal Institute of Technology Zurich a na 26. místě kanadská University of Toronto. Spojené státy si ale zachovaly dominantní pozici i v první stovce. K početnějším patří ještě Velká Británie s deseti zástupci nebo Německo se šesti. * Univerzita Karlova obsadila společně s dalšími místa 201. až 300. |
Je však dobré vědět, že existují i žebříčky oborové. Například Vysoká škola ekonomická v Praze zase uspěla na 73. místě v žebříčku evropských ekonomických škol, který sestavuje Financial Times.
Mají žebříčky budoucnost?
Odborníci nicméně upozorňují, že žebříčky mají svá úskalí (například jsou zvýhodněny školy v zemích, kde se mluví anglicky) a užitečnější než sestavování pořadí by byla detailní analýza. Podle Jana Kouckého ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK nabízí něco takového například projekt CHE Excellence ranking (www.che.de) německého Centra pro rozvoj.
Původně začal posuzovat německé školy, postupně se přidaly i rakouské a švýcarské. V roce 2007 se stal základem většího projektu Evropské unie. CHE Excellence ranking nesestavuje žebříčky, ale zaměřuje se na to, v čem spočívají silné stránky té které vysoké školy. Pro zařazení mezi excelentní je třeba získat určitý počet hvězdiček.
