Mnohokrát v historii byla zatracovaná jako droga vedoucí k psychickým poruchám, coby rizikový faktor pro tvorbu zhoubných nádorů a hypertenzi. Lékaři donedávna pití kávy spíše nedoporučovali, postupně na ni ale mění názor. Několik šálků denně tmavého voňavého moku podle posledních odborných studií neškodí. Naopak.
Jako na houpačce
O tom, jak to měla káva v průběhu historie těžké, už leccos napovídá samotný původ jejího názvu. Vyvinul se z arabského „kah ve“ a znamená omamný nápoj. Její pravlastí je sice africká Etiopie, skutečnou kolébkou celosvětového obchodu s kávou se ale stal někdy mezi 13. a 14. stoletím Jemen na jihu Arabského poloostrova, kde se začaly kávovníky pěstovat ve velkém. Káva se stala součástí arabské gastronomie a první kavárny zakládali právě Arabové.
Na počátku 16. století bylo její pití v některých městech (jako třeba v Mekce) zakázáno, protože prý vedlo k nezřízenému životu. Okouzlení ale bylo silnější a šíření aromatických zrn nešlo zamezit. Počátkem 17. století poznali tmavý nápoj i lidé mimo arabský poloostrov, v Anglii jej popíjely dokonce i děti. Doporučoval se proti bolestem hlavy, dně a dalším nemocem. V 18. století se obliba kávy zvýšila, a to díky stimulačnímu efektu, jenž umožňoval delší pracovní nasazení. „O několik desítek let později nastal opět obrat – nápoj byl považován za stejně nebezpečný jako morfin, kokain, nikotin nebo strychnin. Měl být příčinou nervozity a jiných psychických poruch, nechutenství či zažívacích obtíží,“ popisuje historii kávy Věra Adámková, přednostka preventivní kardiologie z Institutu klinické a experimentální medicíny.
Dnes se káva pěstuje na několika kontinentech a současná produkce se pohybuje kolem 8,5 milionu tun kávových zrn ročně. Tradičně jsou největšími konzumenty evropské severské země. Podle posledních statistik jsou největšími pijany kávy Finové s více než 9,6 kg kávy na osobu. Na předních místech žebříčku Euromonitoru stojí ale i Norové, Nizozemci, Slovinci či Rakušané. V Česku každý vypije průměrně 2,3 kg kávy za rok.
Káva je středem pozornosti mnoha odborníků. Americké ministerstvo zemědělství jí předloni přiznalo pevné místo v současném zdravém životním stylu, ovšem jen při jejím mírném pití (o přijatelném množství vypitých šálků kávy denně se dočtete níže).
Proč se vlastně tak intenzivně zkoumá vliv kávy na lidský organismus? „Nejčastějšími civilizačními nemocemi jsou v současné době obezita, cukrovka, neurologická degenerativní onemocnění, osteoporóza a nádorová onemocnění. Ta patří vzhledem k vysoké mortalitě k nejobávanějším a je tedy pochopitelné, že se posuzuje vliv potravin a pochutin na jejich vznik nebo na prevenci,“ vysvětluje přední tuzemský gastroenterolog a nutricionista Pavel Kohout.
Už dvacáté století přineslo zajímavé výzkumy zaměřené na účinky kávy. Například v roce 1927 byla v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science Magazine publikována studie zkoumající 80 tisíc školáků a dospívajících, kteří pili víc než jeden šálek kávy denně. Ukázalo se, že to na jejich školní prospěch mělo spíše negativní dopad. O půl století později vyšel v New England Journal of Medicine článek o sledování dvanácti tisíc lidí, kteří si dopřávali jeden až pět hrníčků denně, což u nich vedlo k nárůstu tepové frekvence o šedesát procent. Další navýšení počtu vypitých šálků potom zvyšovalo riziko ještě dvojnásobně.
„Kávové“ zkoumání pokračuje i ve století jednadvacátém. Badatelé například řešili, zda ji lze spojit se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. „V roce 2001 bylo publikováno, že pití kávy může vést k nárůstu rizika zhoubných nádorů močového ústrojí o dvacet procent, podobné výsledky byly poté sděleny i v roce 2015, ale už pouze u lidí s pozitivní rodinnou anamnézou zhoubných nádorů močového traktu,“ uvádí Věra Adámková z IKEM. Káva byla dlouho spojována také s rakovinou trávicí trubice a žaludku, především pak káva s lógrem, rakovinou tlustého střeva a konečníku, prsu a slinivky břišní a gynekologických nádorů.
Prospěšné antioxidanty
„Nejdéle trvalo podezření na souvislost s rakovinou ledvin, respektive močového měchýře,“ připomíná docent Kohout. Jak se ale ukazuje, velké epidemiologické studie nebyly moc přesné. Podle Pavla Kohouta totiž nebyly odděleny účinky kávy od dalších možných příčin chorob, jako je nedostatek pohybu, kouření či stres. Statistické metody se zlepšily, tudíž mohly být jednotlivé možné příčiny vyčleněny. V roce 1997 Světová organizace pro výzkum rakoviny a Americký institut pro výzkum rakoviny vydaly stanovisko (na podkladě více než 2000 studií), že souvislost mezi konzumací kávy a vznikem rakoviny nelze potvrdit.
Vzhledem k tomu, že káva obsahuje antioxidanty, a ty slouží jako prevence vzniku civilizačních chorob a rakoviny, je její efekt spíše opačný. Dva šálky denně například podle studií dokonce snižují riziko rakoviny jater. Ukázalo se také, že dlouhodobé pití kávy (čtyři hrnky denně) může snížit výskyt cévní mozkové příhody i rakoviny prostaty. Také její negativní vliv na zvyšování krevního tlaku je menší, než se původně předpokládalo.
