LN Jste na něco alergický?
Ano. Až v pozdní dospělosti se i u mě projevila pylová alergie na jarní pyly. Tedy hlavně na břízu.
LN Jak se bráníte?
Prevence je obtížná, ale já ve své praxi hodně věřím na střevní mikrobiotu a péči o její optimální podmínky. Takže volím zakysané mléčné výrobky a hlavně kvašenou zeleninu.
LN Když si vezmeme celý svět, přibývá alergií, objevují se nové typy alergií?
Alergií na celém světě bohužel přibývá. Životní prostředí na mnoha místech planety je znečištěné a situace se určitě nelepší. No a s novými typy potravin a technologií přibývá i nových alergií. Navíc lidstvo produkuje mnoho chemicky upravených potravin a vyrábí jich čím dál víc. V moderním světě bude podle prognóz trpět alergiemi za sto let každý druhý člověk.
LN Nahrává tomu i globalizace, dostupnost celého světa?
Dostupnost potravin a materiálů z celého světa tradičně přináší i riziko alergizace. Ať je to sója, arašídy nebo například krevety a další mořské plody. Profesionální alergie mohou vzniknout třeba na piliny tropických dřevin.
LN Projevuje se někde na světě geograficky oslabení imunity více, nebo jsou lidé někde přírodními podmínkami více chráněni?
Myslím, že tam, kde se žije rychlým moderním stylem, tam jsou alergie přítomny. Konečně, alergická jsou v takovémto prostředí také zvířata. Samozřejmě existují místa, kde se zachovala panenská příroda, kam člověk ještě nemohl zavést své civilizační výdobytky. Tam je skutečně možné, že ještě existují lidé nealergičtí. Když sníte ovoce ze stromu, nebo si uvaříte brambory, které nejsou nijak chemicky ošetřené, a zkonzumujete k tomu zvíře, které jste před chvílí chytili a opekli, alergie vám nehrozí, není z čeho.
LN Můžeme si takovou oázu připravit doma?
Snad, ale u nás je třetina lidí alergických na pyly. A u nich patří mezi mezi nerizikovější alergeny kvetoucí traviny, obiloviny, rumištní bylinná vegetace a seno. Těm bychom se tedy měli vyhnout. Neměly by vadit jehličnaté stromy a keře. Z kvetoucích rostlin bychom měli volit ty s minimální produkcí pylu, třeba keřovité růže či zahradní pivoňky a hortenzie.
LN Mohu se už narodit jako alergik?
Takhle by se to nedalo říct. Alergie je geneticky podmíněné onemocnění, které se projevuje působením vlivů vnějšího prostředí.
LN Dá se již u plodu poznat, že budoucí narozené dítě může být alergik?
Myslím, že to možné není. Člověk se rodí a imunitu si teprve tvoří. Nejprve získává ochranné látky z mateřského mléka, ale v prvním půlroce je velmi zranitelný. Až pak začíná vznikat jeho vlastní imunita.
LN Proč se alergie obtížně léčí, jakou v tom hraje roli „zdravý kořínek“, který někdo má a někdo nemá?
Pokud člověk není nemocný a nemá oslabenou imunitu, jistě zde hraje roli životní styl a výživa už od dětství. Dnes se tento rozdíl už maže, ale dříve bylo patrné, že lidé z venkova, které živila zahrada a domácí zvířata, měli opravdu něco, co bychom mohli nazvat „zdravý kořínek“, tedy dokázali například vzdorovat nachlazení, běžným nemocem. Je to důkaz toho, že skutečně velmi záleží na tom, co konzumujeme a jak úzce je to s alergiemi spojeno. Pak je také důležitý pohyb, zdravá psychika a dobré životní prostředí.
LN Jak bude vypadat léčba poruch imunity, například alergií, autoimunitních nemocí, v budoucnosti?
Medicína činí velké pokroky, máme zde individuální biologickou léčbu, ale vzhledem k počtu alergiků a velké škále typů alergií nás čeká průlom jedině tehdy, když lidé budou sami aktivní a budou se chovat tak, aby se alergiím vyhnuli, nebo je nepokoušeli. Tedy shrnuji: potřebná je kvalitní strava, pohyb, zdravá psychika a kvalitní životní prostředí.
