Na studii se podílely i další instituce, například pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) nebo 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.
Lidé se schizofrenií mají narušenou schopnost rozlišení, jaké aktivity vznikají na podkladě naší vědomé činnosti a jaké nikoliv. Do vědeckého experimentu s vyšetřením magnetickou rezonancí se zapojilo 35 zdravých dobrovolníků a 35 pacientů s první epizodou schizofrenie.
Hospitalizace schizofreniků může trvat i dvacet let, ukázala studie |
„Pokusné osoby měly v rámci výzkumu za úkol rozlišit, zda pohyb kurzorem, který při vyšetření magnetickou rezonancí provádějí pomocí joysticku a sledují na obrazovce počítače, je vykonávám jimi samotnými, či zda je nějakým způsobem ovlivňován výzkumníkem z vedlejší místnosti,“ uvedl jeden z autorů výzkumu, Filip Španiel z NUDZ.
Pro kontrolu nad pohybem kurzoru musí být aktivované jasně vymezené oblasti mozku. Tato schopnost je ale u nemocných výrazně potlačena, proto dobrovolníci s první epizodou schizofrenie měli v testu výrazně horší výsledky než zdravá skupina.
Inzula
Dřívější výzkum ukázal, že mozek se skládá z mnoha desítek vzájemně se ovlivňujících neuronálních sítí. Čeští vědci v nové studii prokázali, že vzájemné přepínání dvou z nich je zodpovědné za prožívání vlastního já. Přepínačem těchto sítí je velikostí nerozsáhlá, hluboce vnořená oblast mozku s názvem inzula.
„V rámci testu jáství jsme pomocí další techniky na bázi magnetické rezonance zjistili, že narušení buněčného metabolismu v této oblasti jasně určuje schopnost odlišit svůj pohyb od pohybu cizího subjektu. Domníváme se, že tento nález pomůže objasnit nejen příčiny příznaků u schizofrenie, napomůže nám i odhalit základní otázky fungování našich mozků a pomůže objasnit, kde v mozku sídlí naše jáství,“ doplnil Španiel.
