Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kdy je vhodné začít s cizím jazykem?

Magazín

  7:00
Asi měsíční česká holčička. U ní paní na hlídání, která na ní při umývaní zadečku mluví chvíli anglicky, pak z ničeho nic přepne do (špatné) francouzštiny. Celá akce prý proto, aby děvčátko znalo jazyky. Scéna, kterou jsem zhlédla v jednom českém dokumentu mne pobavila. Myslím, že holčička bude mít akorát tak zmatek nebo nesrozumitelnou francouzštinu.
Dítě s počítačem (ilustrační fotografie).

Dítě s počítačem (ilustrační fotografie). foto: Shutterstock

Touhu rodičů učit děti jazyky od malička ale chápu. Inspirovala mne nepřímo kamarádka Martina. Když jsem byla na studiích ve Francii, všichni poznali, že nejsem místní sotva jsem otevřela pusu. Správný přízvuk jsem prostě nikdy nenatrénovala jako (skoro) všichni  čeští spolužáci. Martina byla výjimka. 

Když jsme si spolu vyšly ven, všichni si mysleli, že je Francouzka a já její ruská kamarádka. Měla prostě dokonalý přízvuk. A to jen proto, že v dětství strávila dva roky ve francouzské školce, když byli její rodiče pracovně na Filipínách. Pak prý všechno zapomněla. A když se znovu začala francouzštinu učit na střední, přízvuk prostě někde v mozku zůstal už vrytý.

Její příběh mě fascinoval a přišlo mi to jako jeden z nejlepších dárků, co můžu svému dítěti dát – umět výborně cizí jazyk na takové úrovni, že nikdo nepozná, že není rodilý mluvčí. Pak jsou totiž hranice možností otevřené. Bohužel zaplatit si soukromou anglickou školku, je v Praze pořádná investice. Naše stěhování do Berlína to vyřešilo. Kryštof chodí do mezinárodní školky, kde má angličtinu a němčinu. Bála jsem se, že bude mít zmatek v hlavě. Všechno ale probíhá dobře a já s úžasem sleduji jeho aklimatizaci. A někdy je to i zábava.

Veronika Jonášová

Veronika Jonášová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poté přešla do České televize, kde působí doteď jako reportérka a moderátorka. Ve volném čase se věnuje psaní a synovi Kryštofovi, který se narodil 9.7.2009.

Třeba se nás ptá, zda bude mít paní XY zase ten "blbý hlas" – ( zda taky nebude mluvit česky). Nechápe, že mluvím anglicky s maminkou jeho kamarádky Clary i venku před školkou ("Anglicky se mluví jen ve školce mami, tady můžeme mít normální hlas!"). Jeden z největších problémů v dorozumívání je české skloňování. Clara nechápe, proč na ní Kryštof volá "Kláro". A taky nerozumí ani slovo, když jí něco zapáleně vysvětluje v češtině.

Přesto to Claře ani jiným dětem nevadí. Jak jsem zjistila, jazykové bariéry děti nemají. Nezkoumají, zda něco řeknou špatně a dorozumí se nějak pokaždé.  Kryštof už začal říkat první věty anglicky a trochu i německy. A opravdu mu závidím, jak jednoduše chytá melodii. Jsem ráda, že tenhle jazykový dárek jsme mu mohli dát.

Ale jeden náš chytrý známý říká, že "hodně lidí dnes umí hodně jazyků, ale nemají, co sdělit".  A to je další úkol pro nás rodiče, aby náš syn nebyl mezi nimi...

Názor psycholožky Marie Hlaváčkové:

Děti se nové věci učí snáze než dospělí a stejně je to i u cizích jazyků. Ideální je, pokud dítě další jazyk slyší už od narození. I v pozdějším věku ale platí, že dítě v cizojazyčném prostředí (například ve školce) rychleji vstřebá melodii a správnou výslovnost. Je přitom třeba dodržet zásadu, že doma se mluví jedním jazykem (mateřským) a ve školce (na hřišti, v obchodě…) druhým. Pak dítě nemá problém rozlišit oba jazyky od sebe. Více než dvoujazyčné prostředí už může dítěti působit zmatek ve vyjadřování.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!