Podle současného zákona může dítě propadnout během povinné školní docházky dvakrát – jednou na prvním a jednou na druhém stupni. Školy tak prý nemají možnost, jak děti donutit, aby se učily, když vědí, že jim opakované propadnutí nehrozí.
Ministerstvo proto chce, aby školák mohl opakovat ročník několikrát. Uvažuje dokonce o tom, že pokud by propadl dvakrát za sebou, mohl by být, se souhlasem rodičů, přesunut do praktických, dříve zvláštních škol. Navíc by mohly vzniknout nové instituce zaměřené výhradně na propadlíky.
Propadlíků je méněPodle posledních statistik propadne každý rok na základní škole zhruba každý stý žák. V uplynulém školním roce jich bylo přes sedm tisíc. Počty propadlíků se ale každoročně snižují. Zatímco v roce 2007 propadlo dvanáct tisíc dětí, loni jich bylo skoro o polovinu méně. Odborníci se ale shodují na jednom: děti o moc chytřejší nejsou. Situaci zlepšil nový školský zákon a individuální přístup k těm, kteří potřebují pomoc. |
Ministr Dobeš sice připustil, že s poslancem mluvil a problém ho zaujal, nicméně popřel, že by ministerstvo již na nějaké změně pracovalo. "Zatím jsem to aktivně řešit nezačal. Budu zkoumat, zda to je pro školy skutečně problém," řekl.
Podle informací LN však ministerstvo na nápadu pracuje. Mluví se i o tom, že by problematiku začlenilo do novely školského zákona, která by měla jít na vládu již v listopadu.
Podle poslance Petra Gazdíka má navíc ministr Dobeš příští týden jet na jednu z moravských základních škol, kde má o problému s učiteli jednat.
Důležité je najít příčinu
S nápadem ministerstva však zásadně nesouhlasí odborníci. Neuznávají ani Gazdíkův argument, že by bylo dítě víc motivováno, kdyby nad ním visela hrozba opakovaného propadnutí.
"Opakování ročníku má význam v první, možná druhé třídě. Kdy se ukáže, že dítě ještě nebylo na školu dostatečně zralé. Dávno se ukázalo, že na děti ve vyšších třídách opakování ročníku nemá žádný pozitivní vliv," řekl dětský psycholog Václav Mertin.
A stejně mluví i Jana Stachová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Ta si navíc myslí, že by se školství mělo ubírat jiným směrem. "Není správné řešit problematiku s propadlíky tím, že budou opakovat několikrát. Důležité je najít problém, proč neuspěli, a řešit ho s nimi," myslí si.
Upozorňuje totiž na to, že děti mohou mít špatné známky z mnoha důvodů, ne jen proto, že školu "flákají". "Můžou v tom být třeba problémy v rodině, psychické problémy nebo zdravotní. Je nutné dětem pomoci, ne je trestat," dodala.
Návrh jde opačným směrem
Nápad se ale nelíbí ani školskému expertovi ODS Walteru Bartošovi. Myslí si, že současná podoba zákona je vyhovující. I on upozorňuje na rozličné důvody toho, proč děti propadají. "Všude ve světě je trend inkluzivní výchovy a začleňování dětí. Toto jde pravým opakem," řekl Bartoš.
Navíc, pokud by za opakované propadnutí mohli být školáci přesunuti do bývalých zvláštních škol, dostali by se na úroveň dětí s lehkým mentálním postižením, pro které jsou tyto instituce určeny.
