Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Když se z jídla stane nepřítel. Jak se žije lidem s leukémií?

Zdraví

  5:03
Paní Olze z Brněnska je dnes 46 let. Před šestnácti lety se dozvěděla, že má smrtelné onemocnění kostní dřeně, a podstoupila její transplantaci.

Byla jsem stále unavená, chtělo se mi spát. Chystala jsem se na banální operaci a předoperační vyšetření krve svědčilo o zvýšeném množství krevních destiček. Moje praktická lékařka mě poslala na hematologii, odtud jsem byla odeslána na hematoonkologii, vzpomíná dnes už vyléčená paní Olga. Tehdy se dozvěděla, že má onemocnění krve, primární myelofibrózu, která je smrtelná.

„Když mi sdělili diagnózu a vysvětlili, jak vážná je situace, byl to pro mě šok. Žila jsem spokojeně, jedna dcera byla ve školce, druhá ve třetí třídě základní školy. Byla jsem zaskočená. Vím, že spousta lidí cítí vztek, říkají si, proč se to stalo právě jim. U mne to bylo jinak. Myslela jsem si – ještě že já. Neuměla jsem si ani představit, kdyby to potkalo mé děti,“ líčí paní Olga.

Rodina byla při mně

Na Hematoonkologické klinice brněnské Fakultní nemocnice jí začali léčit. „Řekli mi, že budu muset jít na transplantaci kostní dřeně. V té době jsem byla teprve druhým pacientem, kterýměl podstoupit léčbu této nemoci tímto způsobem. Bylo nutné najít vhodného dárce, nemoc postupovala rychle. Cítila jsem stále větší únavu, všechno mě bolelo, hlavně kosti. Psychicky jsem se neustále snažila čerpat energii a optimismus, sílu mi dodávaly děti, manžel a celá rodina. Cítila jsem, že jsou při mně. Bylo to pro mě velmi důležité,“ říká paní Olga. Nakonec jí byla transplantována kostní dřeň její sestry.

V průběhu transplantace nastaly komplikace. Olga dostala oboustranný zápal plic, její stav se zhoršil a musela být uvedena do umělého spánku. „Vlastně nevím, jak dlouho jsem spala, devět, deset dní? Když mě probudili, smála se na mě sestra a pan profesor Michael Doubek. Moje první věta prý byla – kdy mě pustíte domů? Bojovala jsem dál, vedle mé ležel asi osmnáctiletý chlapec s leukemií, drželi jsme si vzájemně palce. On svůj boj nevyhrál.“

Skvělá bramborová kaše

Paní Olga byla po probuzení z umělého spánku úplně zesláblá, nemohla chodit, dostávala silné léky proti bolestem. Do nemocnice nastoupila v říjnu a domů se vrátila až po Vánocích, v lednu následujícího roku. „Byly to mé nejsmutnější Vánoce, i když mi daly naději na nový život.“ Nemohla, ale ani nechtěla jíst, výživu dostávala infuzí. „Jídlo se mi zdálo bez chuti nebo chutnalo jinak, než jsem byla zvyklá, stalo se mým nepřítelem,“ vzpomíná. Ale snažila se. Věděla, že když začne jíst, půjde domů. Povedlo se to až s bramborovou kaší.

„U pacientů s leukemií vidíme změnu ve vnímání jídel. Některé pokrmy, které jim chutnaly dřív, v době nemoci nemusí, navíc ztrácejí pocit hladu. Proto je dobré jim chystat spíše menší množství pokrmů – v malém objemu zahrnout větší množství živin a jíst pomalu, víckrát denně. Vůbec nevadí, když budou mít dvě večeře,“ upozorňuje lékařka metabolické a nutriční poradny Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno Miroslava Navrátilová.

Pozor na mikroby

Při nevolnosti, kterou mohou nemocní trpět vlivem chemoterapie, by doktorka Navrátilová nedoporučovala mastná, smažená nebo velmi sladká či kořeněná jídla.

„Občas mají nemocní odpor k masu. V tom případě se zde nabízí sójové maso nebo sójový tvaroh, drůbež a ryby. Doporučené jsou nízkobakteriální pokrmy, tedy nevhodné jsou jogurty s živými kulturami, strava z fastfoodů, chlebíčky a zákusky, oříšky nebo sušené ovoce. Vyloučila bych také domácí kompoty, marmelády a všechny pokrmy, u nichž není zaručena dokonalá sterilizace. Sýry a uzeniny by se měly používat jen vakuově balené. Ze zeleniny a ovoce bych doporučila jíst pouze plody, které se dají loupat, například banány, citrusové plody, česnek nebo cibule. Tak se alespoň v jisté míře mohou pacienti vyhnout plísním a infekcím, nebezpečným pro lidi s oslabeným imunitním systémem,“ konstatuje Miroslava Navrátilová. Důležité jsou podle ní také bílkoviny, tedy maso – zejména jehněčí, telecí, drůbeží, dále luštěniny, tvaroh, podmáslí, smetana, smetanové sýry, mořské ryby, které navíc obsahují tělu prospěšné omega 3 mastné kyseliny a působí protizánětlivě. „Navyšujeme také stopové prvky, elektrolyty, vitaminy, z nichž vitaminy A, C, E a betakaroten působí jako antioxidanty, stejně jako stopové prvky selen, zinek – ty všechny zabraňují poškození tkání a buněk,“ dodává.

Jí se, když je hlad

Podle doktorky Navrátilové se u leukemie nemusí tak dodržovat zdravá výživa ani přesný časový rozvrh podávání jídel.

„Kdykoli je hlad, nemocný by se měl najíst. Snažíme se omezit jeho oblíbená jídla během chemoterapie či ozařování, abychom zabránili následné averzi vůči těmto pokrmům. U pacienta mohou nastat změny chuti a čichu,“ radí doktorka Navrátilová.

Pokora před životem i smrtí

Paní Olga je v invalidním důchodu. Ale oddělení, kde ležela s vážnou nemocí, navštěvuje dodnes. „Chodím na kontroly a oddělení navštěvuji i jako dobrovolník, pomáhám pacientům. Oceňují, že si s nimi pohovoří někdo, kdo má podobnou zkušenost. Naučila jsem se jinak uvažovat, mít pokoru před životem i smrtí a hlavně být empatičtější k lidem, kteří trpí onkologickým onemocněním.“

Autor: