Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Když si ho donesete domů. Šestinedělí podruhé

Magazín

  12:30
Tak máme doma dvě děti. Začátkem prosince jsme si domů přinesli holčičku, se kterou právě prožíváme šestinedělí. Připadá mi úžasná, ke štěstí mi stačí jen ležet a pozorovat ji. Kdyby mi někdo řekl s prvním dítětem, že šestinedělí si lze „užít“, asi se mu vysměju.
Přebalování – ilustrační foto

Přebalování – ilustrační foto foto: Shutterstock

Naše miminko Kryštof dokázalo brečet i šest hodin v kuse, v noci nespalo a vše jsem přežila jen díky rodině a manželovi, který si vzal dovolenou a denně dítě večer uspával houpáním na gymnastickém míči.

Ve 26 letech jsem byla tehda jedna z nejmladších matek ve svém okolí, a zatímco mé kamarádky chodily pařit, já se zabývala tím, co nejlépe zabírá na bolení bříška. V šestinedělí jsem všem chtěla dokázat, že jsem v „pohodě i s dítětem“ a že vše zvládám jako dřív. Nezvládala jsem nic a přišlo mi, že můj normální život skončil. Na náladě mi nepřidávala ani konfrontace s vysmátými matkami, které se na mě hrnuly ze článků v baby časopisech.

Tehdy jsem začala psát tenhle Deník a první díl jsem nazvala „Když si ho donesete domů…“
Teď, podruhé, po pěti letech, je všechno úplně jinak. Naše druhé dítě spí líp. A navíc výhoda toho, že si pořídíte druhé dítě, je v tom, že už je člověk poučený. Tentokrát jsem si dala předsevzetí, že nebudu nic plánovat a nebudu se snažit nic zvládat, že budu co nejvíc odpočívat a filtrovat všechno negativní. Prostě, že si budu užívat novorozeňátka. Už totiž vím, jak moc rychle vyroste a najednou vám zbydou jen fotky (u kterých se po čase divíte tomu, že vaše dítě bylo tak malinké.)

Možná i díky předsevzetí nestresovat se ničím, vše tentokrát klape na jedničku. V porodnici jsme se měli krásně, jsem ráda, že jsem se rozhodla pro českou nemocnici, které jsem dala přednost před německou. Můj manžel zafungoval jako perfektní tatínek už od prvních chvil. Naši dcerku první dva týdny po narození koupal a přebaloval jen on. Sestry v nemocnici ho chválily, jak to s miminkem umí. Pobyt v porodnici na nadstandardu, kde jsme spolu bydleli celou dobu všichni tři i s miminkem, jsme si užili skoro jako bychom byli na dovolené. Když se s námi personál loučil se slovy: „Přijďte zas“, na chvíli jsem v euforii uvažovala o tom, pořídit si třetí dítě.

Deník matky

Veronika Jonášová je novinářka. Od roku 2003 pracovala v Lidových novinách - především v magazínu Pátek. Poté přešla do České televize, kde působí doteď jako reportérka a moderátorka. Ve volném čase se věnuje psaní a synovi Kryštofovi.

veronika.svihelova@seznam.cz

Dobře dopadlo i obávané první seznámení Kryštofa s mladší sestřičkou. Zajímavé je, že mi pětiletý synek (donedávna můj malý chlapeček) najednou připadal jako obr (podobně to vnímají i další maminky, které mají dvě děti a píšou mi maily.). První Kryštofův komentář na sestru byl, že „vypadá jako panenka, ale že není na hraní“. Pořád ho baví jí objímat. Když píšu tyhle řádky, drží zrovna miminko Kryštof v náručí a pusinkuje ho. Tyhle výjevy považuju za nejhezčí okamžiky možná v celém mém životě.

Vím, že to nebude pořád idyla. A že mít dvě děti je dvojnásobná práce. Už jsem si taky vyzkoušela, že je možné kojit, zatímco staršímu dítěti mažu chleba ke snídani. A vím, že bude hůř. Ale věřím tomu, že radost z dobře prospívajících dětí mi vyváží všechnu práci a starosti.
Zatím si to s nimi užívám a jsem za ně moc ráda. Mít spokojenou rodinu a zdravé děti je podle mě ta nejlepší věc na světě. Je to sice patetické klišé, ale jsem v šestinedělí a k tomu trochu patosu patří. A navíc jsou Vánoce. Přeju všem krásné svátky a vše nejlepší do nového roku!

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!