Přenos nemocí zvířat na člověka je zdokumentován již staletí. Oteplování klimatu přičítané člověku, ale také emise metanu od přežvýkavců, přispívají podle studie rostoucí měrou ke vzniku neznámých nemocí.
Klimatické změny umožňují, že se již známé zvířecí choroby geograficky šíří, například katarální horečka ovcí, která nyní sužuje severní Evropu.
Další choroby, které jsou nejčastěji uváděny ve studii, na níž se podílelo 126 ze 174 členských států OIE, a které souvisejí s oteplováním, jsou horečka údolí Rift, virus západního Nilu a koňský mor. Chov zvířat, nové nemoci a ekosystémy jsou těsně propojeny, zdůraznil autor studie, epidemiolog Peter Black.
"V zemích, které se snaží zlikvidovat nějakou znovu se vracející nemoc, jako je dobytčí tuberkulóza, se dá předpokládat, že profylaktická strategie povede ke změnám intenzity choroby a k jejímu rozšíření na další druhy, jako jsou jezevci, vačice či buvoli," uvádí se ve zprávě OIE. "Tyto změny pak budou mít vedlejší účinky na ekosystém," konstatuje se ve studii.
"Nic nenasvědčuje tomu, že míra vzniku nových chorob se sníží. Tlak na ekosystém roste a nové infekční nemoci jsou toho příznakem," řekl Black. "Stále více zemí svaluje vinu na klimatické změny za to, že se na jejich území dostala nová či již dříve vymýcená nemoc," uvedl generální ředitel OIE Bernard Vallat.
Podle studie je 71 procent účastnických zemí mimořádně znepokojeno očekávaným dopadem klimatických změn na šíření nemocí zvířat. Ne vždy je však snadné spojit cíl snižovat emise skleníkových plynů se zdravím zvířat.
Úprava potravy pro zvířata a intenzifikace chovu například umožňují omezit emise skleníkových plynů od přežvýkavců. Intenzifikace chovu však také vytváří příznivé podmínky pro vznik chorob zvířat, konstatoval Black. Důvodem je nejen větší promiskuita mezi zvířaty, ale také menší genetická rozmanitost mezi jedinci.
