Klíšťata a komáři jako přenašeči nemocí na domácí zvířecí mazlíčky

Onemocnění přenášená klíšťaty

Lymská borelióza

Psi jsou často napadeni velkým množstvím klíšťat, proto riziko infekce borelie je poměrně velké. Borelie ovlivňuje imunitní systém tak, že vznikají chronické záněty různých orgánových systémů, které vedou k jejich trvalému poškození. Příznaky této nemoci, která se často objevuje během léta a podzimu, jsou nespecifické:

• náhlé zhoršení celkového zdravotního stavu
• občas vysoké horečky
• záněty jednoho nebo vícerých kloubů (otoky, střídavé kulhání, odmítání pohybu)
• malátnost
• zvětšení mízních uzlin
• akutní či chronické onemocnění ledvin
• zvracení
• hubnutí
• bolesti

Epizody kulhání obvykle trvají jen několik dní, i když může dojít k opakovaní. Dalšími projevy jsou neurologické a srdeční příznaky a celkovou malátnost. Pro nespecifické příznaky je stanovení diagnózy obtížné a často zpožděné.

Psy s protilátkami proti Lymské borelióze je možné vakcinovat a tím chránit před možnou infekcí a klinickou manifestací boreliózy. Rizikové skupiny pro vakcinaci jsou psi s prokázaným klinickým onemocněním Lymskou boreliózou potvrzenou například kultivací borelie z nemocného jedince, kdy vakcinace již nezlepší stav vakcinovaného zvířete.

Zárodky borelie zůstávají na dobře chráněných místech po celý život psa bez ohledu na léčbu nebo vakcinaci – např. v kloubní chrupavce. Vakcinace již nemocného zvířete je tedy zbytečná, neboť i přes provedenou vakcinaci muže onemocnění boreliózou kdykoliv vypuknout (stres, jiná infekční onemocnění atd.).

Lymská borelióza je nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty. Klíšťata rodu Ixodes ricinus přenáší borelii jak na člověka, tak i na psy. Původcem onemocnění je bakterie ze skupiny spirochet, Borelia burgdorferi. Pojmenována podle svého objevitele Dr. Willy Burgdorfera, který prokázal bakterie u klíšťat v roce 1981. Objevena byla v městečku Lyme (Connecticut, USA).

Ehrlichióza

Ehrlichióza je způsobena bakteriemi patřícími do skupiny Rickettsií. Rickettsie jsou významným patogenem v humánní i veterinární medicíně. Přenášejí se klíšťaty rodu Ripicephalus a Dermacentor. Vyskytují se v zeměpisných oblastech s hojností teplých dnů. Psí ehrlichióza je způsobena bakterií Ehrlichia canis nebo Ehrlichia ewingii, která napadá buňky imunitního systému.

Bakterie mohou být přítomny po celé měsíce nebo roky bez klinických příznaků. Z důvodu chronické, subklinické infekce, mohou být psi přepravovány do neendemických oblastí a následně se u nich rozvinou příznaky onemocnění. Příznaky jsou nespecifické, což má často za následek pozdní diagnózu. V akutní fázi (1-3 týdny po kousnutí infikovaným klíštětem) se mohou objevovat:

• záchvaty horečky
• zvětšení mízních uzlin a sleziny
• letargie
• deprese
• slabost
• dýchací potíže nebo krvácení.

V chronické fázi se vyskytují horečky, anémie, ztráta hmotnosti, krvácení z nosu, pneumonie, bolest očí, selhání ledvin, nedostatek koordinace a časté bakteriální infekce. Podobně jako u Boreliózy je průběh tohoto onemocnění chronický, se zhoršující se tendencí.

Anaplazmóza

Anaplazmóza je infekce, kterou na psa může přenést klíště. Anaplazmózu způsobuje mikroorganismus Anaplasma phagocytophilum, který je přenášen klíšťaty rodu Ixodes, a Anaplasma platys a severoamerickým klíštětem Rhipicephalus sanquineus. Vzhledem k tomu, že Borrelia burgdorferi taky přenášena klíštětem obecným, Ixodes ricinus, je infekce B. burgdorferi a A. phagocytophilum často detekováná společně a tyto dva patogeny můžou navzájem zvýšit patogenitu jeden druhého. V těchto případech jsou klinické příznaky závažnější.

Doba mezi infekcí a prvními symptomy je 4- 11 dnů, i když mnozí psi nevykazují klinické příznaky nemoci ani 21 dní po infekci. Onemocnění se může projevovat:

• horečkou
• malátností
• nechutenstvím
• zvětšením sleziny
• odporem k pohybu
• ztuhlostí
• slabostí
• kulháním
• bolestivostí kloubů
• zvrácením a průjmem
• anemií a snížením počtu krevních destiček

Onemocnění přenášená komáry

Komáři napadají člověka i zvířata. Jejich bodnutí se projevuje kopřivkou, případně alergickou reakcí. Některé druhy jsou nebezpečnými vektory infekcí. Bohatě osrstěná místa jsou před komáry dobře chráněna. Proto napadají především spodinu břicha, uši a víčka. Větší problémy se dají očekávat u plemen se sporadickým osrstěním (čínští, mexičtí a peruánští naháči, kočky plemene sfinx apod).

Dirofilarióza

Komáři na zvířata přenášejí onemocnění Dirofilarióza. Způsobují ho paraziti (filárie). Dospělí jedinci této hlístice vlasovitého tvaru žijí v srdci a kladou larvičky do krve hostitele.

Přenašeči filárií jsou různé druhy komárů, které se běžně vyskytují v České republice. V minulosti se tito parazité vyskytovali pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem, ale v souvislosti s globálním oteplováním a migrací lidí i zvířat se s nimi můžeme nyní běžně setkávat i v našich zeměpisných šířkách např. v Maďarsku, na Slovensku a v České republice. V souvislosti s výskytem komářích kalamit hrozí rychlé šíření této infekce.

Původcem srdeční dirofilariózy je Dirofilaria immitis (vlasovec psí). Dospělí jedinci jsou velcí až 30 cm a parazitují v pravé srdeční komoře a předsíni a v plicních cévách. Samice produkují larvičky přímo do krevního oběhu. Komár tyto mikrofilárie nasaje, v jeho organismu dojde během 14 dní při venkovní teplotě vyšší než 15 ̊C k jejich přeměně na infekční larvičky, které komár při dalším sání předává spolu se sekretem slinných žláz novému hostiteli. Dospělí jedinci potom mohou v srdci žít 5 až 7 let i více. Larvičky také mohou přecházet placentou a nemocná fena tak může nakazit štěňata.