4. listopadu 2016 6:51 Lidovky.cz > Relax > Věda

Komu by Evropané udělili azyl. Koho jsme ochotni přijmout a proč?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Chtějí azyl. Mezi uprchlíky v Německu v posledních měsících výrazně vzrostl... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chtějí azyl. Mezi uprchlíky v Německu v posledních měsících výrazně vzrostl... | foto: Reuters

V Evropě žádají o azyl zástupy uprchlíků. Rozsáhlý americký výzkum zjišťoval, koho jsou obyvatelé evropských zemí ochotni přijmout mezi sebe a proč.

Obyvatelé patnácti zkoumaných evropských států včetně Česka jsou příznivěji nakloněni k přijetí uprchlíků, kteří jsou snáze zaměstnatelní, přicházejí s hodnověrnými důvody pro udělení azylu a ocitli se ve své vlasti v silném ohrožení. Evropa sympatizuje mnohem více s křesťanskými uprchlíky než s muslimy.

Tolik stručné resumé rozsáhlého průzkumu, který mezi obyvateli České republiky, Dánska, Francie, Itálie, Maďarska, Německa, Nizozemí, Norska, Polska, Rakouska, Řecka, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie uskutečnili vědci z Laboratoře imigrační politiky při Stanfordově univerzitě pod vedením Jense Hainmuellera. Výsledky této studie zveřejnil přední vědecký časopis Science.

Největší poválečná imigrace

Od druhé světové války neputovalo Evropou tolik uprchlíků jako v současnosti. V roce 2015 přijaly evropské země asi 1,3 milionu žádostí o azyl. Situace se nelepší. Dohoda Evropské unie s Tureckem, která omezila příliv uprchlíků přes Řecko, jen přesměrovala proud imigrantů na nové a mnohdy podstatně nebezpečnější trasy.

Vzhledem k eskalaci konfliktů v Sýrii a na dalších místech lze očekávat, že letošní azylová bilance loňský rok překoná. Evropské politické reprezentace řeší dilema. Na jedné straně jsou vázány dodržováním mezinárodních smluv, jako je například Úmluva o právním postavení uprchlíků přijatá Valným shromážděním OSN v roce 1951. Z druhé strany čelí tlaku domácích voličů požadujících radikální řešení uprchlické krize.

Koho chceme a koho ne

Protože objektivně získaná data o důvodech odporu Evropanů k současným imigrantům nebyla k dispozici, pokusili se Jens Hainmueller a jeho spolupracovníci Kirk Bansak a Dominik Hangartner tuto mezeru vyplnit průzkumem, jehož se zúčastnilo celkem 18 000 evropských voličů. Ti dostali k posouzení celkem 180 000 různých profilů žadatelů o azyl lišících se v devíti různých parametrech. Vedle věku, pohlaví, vyznání a země původu to byly například důvody, které vedly imaginárního uprchlíka k opuštění vlasti, újma, jakou utrpěl před útěkem, nebo znalost řeči země, kde žádá o azyl. Účastníci průzkumu měli rozhodnout, zda by danému imigrantovi udělili azyl.

Odpovědi se významně nelišily mezi obyvateli jednotlivých zemí, i když „nejštědřejší“ byli při pomyslném udělování azylů Španělé. Ti by přijali více než polovinu hodnocených žadatelů. Naopak Češi a Britové byli ochotni přijmout jen 35 procent žadatelů.

Na ochotu přijmout v testu uprchlíka s daným profilem má vliv řada faktorů. Nehraje tu zřejmě roli množství uprchlíků přicházejících do země, protože Španělsko má podobně nízký počet žádostí o azyl jako Česko nebo Británie. Ochotněji jsou přijímáni lidé, kteří před útěkem pracovali v povoláních s vysokou kvalifikací (lékaři, učitelé). Uprchlíci pracující v nekvalifikovaných profesích (uklízečky, rolníci) jsou vítání méně, i když o poznání ochotněji než lidé, kteří byli před útěkem nezaměstnaní.

Evropané jsou také náchylnější k přijetí imigrantů vystavených v jejich vlasti mučení. Respondenti průzkumu projevovali při rozhodování o udělení azylu poměrně silnou averzi vůči „ekonomickým“ uprchlíkům motivovaným vidinou lepších příležitostí v nové vlasti. Obyvatelé chudších evropských zemí včetně Česka jsou v tomto ohledu poněkud shovívavější. Handicap pro přijetí uprchlíků představují také nesrovnalosti v údajích žádosti o azyl.

Dotazovaní obyvatelé evropských zemí byli méně ochotní udělit azyl mužům a seniorům ve věku nad 62 let. Pokud jde o zemi původu uprchlíka, nejshovívavěji nahlíželi Evropané na imigranty ze Sýrie. Naopak nejodmítavěji hodnotili žadatele o azyl z Kosova. Významným faktorem se ukázala i víra, protože respondenti často odmítali uprchlíky vyznávající islám.

Na hodnocení nemělo vliv, zda respondenti patřili ve své zemi k chudším či bohatším nebo zda se hlásili k pravicové či levicové politické orientaci. Levicově orientovaní respondenti však byli o něco tolerantnější k muslimům a kladli o něco větší důraz na humanitární aspekty.

Výzvy a přísliby

Jak uvádějí autoři studie v časopise Science, země zapojené do výzkumu patří mezi signatáře Úmluvy o právním postavení uprchlíků a ta garantuje právo na azyl lidem čelícím ve své vlasti politické, náboženské nebo etnické perzekuci. Respondenti průzkumu upřednostňovali ve svých odpovědích snáze zaměstnatelné uchazeče o azyl a ve zvýšené míře odmítali muslimy. Úmluva OSN o uprchlících však nedovoluje zohledňovat při udělování azylu vyznání nebo profesi uchazeče. Většina současných uprchlíků jsou muslimové, kteří nemají vysokou kvalifikaci a nemluví jazykem země, kam směřují. I to jsou důvody, proč má Evropa problémy s jejich přijetím.

Na druhé straně však nejsou Evropanům lhostejné humanitární důvody pro udělení azylu. Podle Hainmuellera se tím nabízí evropským politikům šance ke zmírnění sociálního napětí provázejícího současnou uprchlickou krizi. Politici mohou dosáhnout vyšší ochoty veřejnosti akceptovat žadatele o azyl tím, že budou vysvětlovat, proč si uprchlíci azyl zaslouží, co jim v jejich vlasti hrozí, a zároveň ukážou, jak mohou imigranti své nové vlasti ekonomicky prospět.

JAROSLAV PETR, Autor je spolupracovník redakce
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz