20. října 2017 6:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Komu skutečně vadí lepek? Bezlepková strava může i uškodit

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pečení - ilustrační fotografie | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pečení - ilustrační fotografie | foto: Shutterstock

Praha Pěstováním obilí lidstvo zásadně změnilo jídelníček i způsob života. Poslední léta přinesla novou revoluci – lidé ve stále větší míře potraviny s obsahem lepku zavrhují. Pro ty, kteří trpí celiakií, je dodržování diety nezbytné, jinak ale platí, že lepek sám o sobě nebezpečí nepředstavuje. Bezlepková strava může mít dokonce negativní zdravotní následky.

Jsi blázen? To je přece z bílé mouky, rozhořčí se mladý muž a s výrazem odporu vyplivne těstoviny, které mu žena nabídla ochutnat ze svého talíře. Německá videoblogerka Bärbel Scholzová si dělá legraci z obyvatel hipsterské části Berlína Prenzlauer Berg. V příspěvku o stravovacích návycích řeší především to, co všechno jídlo nesmí obsahovat. Na žebříčku nežádoucích složek zaujímá lepek, který se přirozeně vyskytuje v celé řadě obilnin, přední místo.

Obilí, v první řadě pšenice, která se začala pěstovat zhruba před 10 000 lety a následně se stala jednou z nejcennějších vymožeností v lidské výživě, upadlo ve vyspělých zemích po celém světě v nemilost. Na vině je lepek. Mnozí jej považují za viníka celé řady civilizačních chorob, trávicích potíží, obezity, špatné pleti, únavy a omezené výkonnosti.

Bezlepkovou dietu nejdříve propagovali sportovci a celebrity v Hollywoodu, v USA ji veřejně velebila herečka Gwyneth Paltrowová, Victoria Beckhamová či dcera exprezidenta Billa Clintona Chelsea. Na dietu bez lepku nedá dopustit ani tenista Novak Djokovič, který na toto téma vydal i knihu Naservírujte si vítězství. Teď se však čím dál častěji mluví o tom, že si Djokovič na cestě k úspěchu servíroval namísto bezlepkové stravy spíše nedovolené podpůrné látky.

Ať tak, či tak, bezlepková dieta si našla nesčetné zastánce také v Česku. Zdravé stravování je dnes důležité pro dvě třetiny obyvatel tuzemska, na začátku devadesátých let to bylo jen dvacet šest procent zákazníků v supermarketech. Ve Spojených státech už každá desátá domácnost žije bezlepkově a každý čtvrtý Američan věří, že bezlepková výživa je zdravá pro každého.

‚Bez‘ je prodejní trhák

Chléb , těstoviny, sušenky a dokonce pivo – v supermarketech lze dnes všechno koupit iv bezlepkové podobě. Sortiment se bleskově rozšiřuje a prodejci vyvíjejí vlastní řady potravin. Nedávno jeden německý obchodní řetězec působící i v tuzemsku zřídil „shop in shop“ s názvem Zdravý svět, ve kterém si zákazníci mohou vybrat z 1300 takzvaných alternativních potravin. Mezi nimi najdeme bio a veganské výrobky, ale i produkty bez přidaného cukru, bez palmového oleje, se sníženým obsahem laktózy a – samozřejmě – i bez lepku.

Má to ale háček. Žádný produkt nerovná se kvalitní a zdravý jen proto, že v něm chybí nějaká složka. Slovo „bez“ se nám to ale snaží vsugerovat. Kdo si důkladně přečte etiketu, může zjistit pravý opak. Právě bezlepkové potraviny, které lidé v hojné míře konzumují, aby zhubli, mají často víc kalorií než jejich původní protějšky. Aby totiž výrobci získali srovnatelnou chuť, nahrazují pšenici tukem a cukrem. Navíc je seznam aditiv, která jsou potřeba pro imitaci vlastností výrobku, většinou delší.

Zdá se tedy, že z bezlepkových výrobků v první řadě těží potravinářský průmysl. Podle výzkumu britské společnosti Mintel se v roce 2015 celá třetina potravin a nápojů, které byly v Německu nově uvedené na trh, pyšnila nápisem „bez“. Trhákem mezi nimi jsou právě bezlepkové výrobky, v jejichž prodeji má italská společnost Dr. Schär vedoucí pozici na celosvětovém trhu. V roce 2015 zaznamenala obrat ve výši 320 milionů eur, zatímco v roce 2004 se suma pohybovala okolo 47 milionů. Ale i další velcí hráči potravinářského průmyslu rozšiřují svůj běžný sortiment těstovin, müsli či pizz o bezlepkové varianty.

Pravda je, že už pouhé stopy glutenu mohou být zdraví škodlivé. Nutno však podotknout: jak pro koho. Celiakie, tedy alergie na lepek, trápí zhruba sto tisíc Čechů, kterým nezbývá nic jiného, než dodržovat přísnou dietu. Jejich nemoc může probíhat skrytě bez vnějších projevů, kdy se jen mění hodnoty imunoglobulinů a protilátek v krvi. Projevy choroby ale mohou být velice bouřlivé a nepříjemné. Může jít o chronický průjem nebo o bolesti břicha, zvracení, zácpu a hubnutí. Celiakie může mít i kožní dopad v podobě dermatitidy, silně svědivých puchýřků, které připomínají opary. Právě pro tuto různorodost příznaků se celiakii přezdívá chameleon mezi nemocemi. „V dnešní době je bezlepková dieta více méně módní záležitost. Celiak ji ale držet musí, protože nemá jinou možnost, pokud chce být ‚zdravý‘. Je to úděl na celý život. Každému, kdo si zvolí dietu dobrovolně, bych doporučila, ať se před jejím nasazením nechá vyšetřit na celiakii,“ říká Jitka Dlabalová. Jednatelka Společnosti pro bezlepkovou dietu ví, o čem mluví. V pa cientské organizaci působí, protože celiakie byla diagnostikována nejen jí, ale později i její dceři a vnukovi.

Přelepkováno

Jak si ale vysvětlit tvrzení mnoha zcela zdravých lidí, kteří nasadili bezlepkovou dietu, že se začali cítit mnohem lépe, ať už jde o životní energii, úbytek na váze, či třeba lepší pleť? Odpovědí existuje hned několik. Za prvé bychom problém s lepkem vůbec neměli, kdybychom ho konzumovali pouze v obilninách a s mírou. Lepek ale plní funkci pojidla a změkčovadla, a proto je v potravinářském průmyslu natolik rozšířený, že je dnes součástí většiny polotovarů – a my tak máme „přelepkováno“. Jeden rohlík zdravému člověku neškodí, ale neměl by tvořit základ denní stravy. To samé platí i pro polotovary.

Potíž je i v tom, že jsme klasické kvasové chleby vyměnili za bílé pečivo. Proces mléčného kvašení lepek rozkládá, čímž se moučné výrobky stávají stravitelnějšími.

Problém nutno hledat i v dnešních obilovinách, které se od svých předchůdců v mnoha ohledech liší. V posledních padesáti letech prošla (nejen) pšenice v rukou zemědělských inženýrů a biologů dramatickou proměnou. Pšeničné odrůdy byly modifikovány s cílem zvýšit výnosy z hektaru zemědělské půdy a zlepšit jejich vlastnosti pro pečení. Průměrný výnos je dnes v hospodářsky vyspělých zemích až desetkrát vyšší než před stoletím. Tím se změnily jejich vlastnosti a zvýšil se i obsah lepku nad jeho přirozenou hodnotu.

„Bílé pečivo není celozrnné a z dietologického hlediska není jeho konzumace žádoucí. Protože ho velká část populace konzumuje denně a jako jeden z hlavních zdrojů sacharidů, zvýšilo se množství lepku z 15 na 30 gramů – a to v koncentrované formě. Na rozdíl od celozrnného chleba není lepek v bílém pečivu ničím ‚naředěný‘ a dostane se do kontaktu se střevní sliznicí, což může u lidí s genetickou dispozicí vést ke vzniku celiakie,“ uvádí Pavel Kohout, primář interního oddělení Thomayerovy nemocnice.

Vliv genetických dispozic na vznik celiakie je výrazný, a proto její výskyt není výjimkou u příbuzných prvního stupně, tedy rodičů, sourozenců a dětí. Podstatou onemocnění je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která vede k nepřiměřené reakci na lepek v potravě. Bílkovinný komplex, který se vyskytuje ve většině rostlin z rodu trávovitých jako například pšenice, ječmen, žito a oves, vyvolává zánět sliznice tenkého střeva, a tím nastává rozsáhlá zkáza epitelových buněk střeva. Výsledkem této reakce je poškození střevní sliznice a následná porucha vstřebávání živin do těla. První krok diagnostiky je založen na sérologickém vyšetření z krevního odběru, diagnóza se pak jednoznačně potvrdí při endoskopickém vyšetření odběrem ze sliznice dvanácterníku.

Dieta s následky

Primář Kohout ale upozorňuje, že pro zdravého člověka, zejména pro děti, může mít bezlepková dieta negativní následky. „Bezlepková strava je méně pestrá a dodržovat ji bez indikace je zbytečné. Kdo se vyhýbá celozrnným výrobkům, přijde o důležité živiny, jako jsou vláknina nebo vitaminy skupiny B,“ vysvětluje Kohout. Vitaminy skupiny B chrání před chorobami srdce a cév a vláknina jako důležitá látka pro ovlivňování střevní mikrobioty hraje důležitou roli v procesu trávení, reguluje střevní pochody a zpomaluje vstřebávání cukrů do krve. Kdo omezí širokou škálu potravin, automaticky omezí i mnohotvárnost své střevní flóry, což je zase rizikovým faktorem pro vznik nemocí.

Celiakie není sledovaná diagnóza, a proto se dá počet pacientů pouze odhadovat. Podle odborníků jí v současné době trpí kolem jednoho procenta českého obyvatelstva, tedy zhruba 100 000 lidí. Z nich je však diagnostikováno jen 15 až 20 procent nemocných. Tato čísla platí i pro výskyt choroby ve Spojených státech a po celé Evropě s výjimkou některých zemí. Například v Německu celiakií trpí pouhých 0,2 procenta obyvatel, zato ve Finsku jejich podíl činí více než dvě procenta. Počet celiaků ale v posledních letech výrazně narůstá, což budí dojem, že se jedná o civilizační chorobu, která je na strmém vzestupu.

I to je trochu jinak. „V roce 2011 zahájil resort zdravotnictví zavedený cílený screening celiakie u pacientů, kteří mají takzvané asociované choroby, tedy choroby, které se s celiakií mohou sdružovat. K těm patří například cukrovka 1. typu a choroby štítné žlázy. Dále vyšetřujeme příbuzné již diagnostikovaných pacientů, kteří často nemají žádné příznaky ani obtíže. Existují pak další choroby nebo příznaky, při jejichž nalezení provádíme vyšetření k vyloučení celiakie, jako jsou například anémie nejasného původu, předčasná osteoporóza nebo jinak nevysvětlená neplodnost. Je to jeden z důvodů, proč stoupl počet pacientů s diagnostikovanou celiakií,“ vysvětluje lékař Pavel Kohout.

Mimochodem, celiakie není moderní onemocnění. Její symptomy popsal řecký lékař Aretaios už v antice. Ve čtyřicátých letech minulého století zjistil holandský pediatr Willem-Karel Dicke, že potíže, které pozoroval u svých mladých pacientů, byly způsobovány pšeničnou moukou. Doporučil jim bezlepkovou dietu – která až dodnes představuje jedinou úspěšnou léčbu nemoci.

Drahý život

„Dodržovat bezlepkovou dietu není snadné, a tak je potřeba vědět, které výrobky jsou vhodné a kterým se vyhýbat, ale tak, aby si lidé nekomplikovali život,“ říká Dlabalová. Bezlepková dieta je i finanční výzva. „Je odhadováno, že je dražší o 3000 Kč měsíčně na osobu proti běžné stravě. Není výjimkou, že se v rodině sejde víc celiaků, a pak už je to problém, protože zdravotní pojišťovny poskytují příspěvek jen dětem a nezaopatřeným studentům,“ říká Dlabalová. Apelováním na státní orgány zatím pozitivních výsledků nedosáhla oproti třeba Slovensku, kde pojišťovny přispívají na bezlepkové výrobky v lékárnách.

SANDRA DUDEK, novinářka a kuchařka
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Netrapte děti s příkrmy, říká výživová specialistka
Netrapte děti s příkrmy, říká výživová specialistka

O metodě BLW si přečtěte v rozhovoru s Ditou Ptáčkovou