LN: Zatímco myomy negativně ovlivňují „jen“ reprodukci ženy, na rakovinu děložního čípku se umírá. Proč ale kampaň na očkování proti ní cílí už na dívky ve věku 13 až 14 let?
Rakovina děložního čípku se sice týká všech žen, ale pokud jde o primární prevenci, tedy o očkování proti virům, které se na jejím vzniku nejvíce podílejí, má největší smysl ještě před začátkem pohlavního života. Očkování mohou samozřejmě využít i ženy, které už pohlavně žít začaly, ale účinnost se snižuje přibližně na polovinu. Ony viry se totiž přenášejí hlavně při sexuálním životě.
LN: Znamená to, že rakovině děložního čípku může zabránit chráněný pohlavní styk?
Pohlavní styk s kondomem nemá na přenos těchto lidských papilomavirů vliv. Stačí totiž kontakt kůže dvou lidí. Tyto viry se vyskytují hlavně v genitální oblasti a v dutině ústní. Studie ukazují, že k přenosu těchto virů dochází nejen při koitu, ale i při jiných sexuálních aktivitách.
LN: Pozná gynekolog počínající rakovinu děložního čípku při běžné preventivní prohlídce, nebo je potřeba vyžádat si speciální vyšetření?
Gynekologické prevence jsou na vyhledávání předrakovinových stavů přímo zaměřeny. Jedná se o stavy, které ještě nedospěly do stadia rakoviny a lze je léčit konizací – seříznutím nebo odstraněním malé části děložního čípku neboli děložního hrdla. Gynekolog čípek prohlédne a nabírá stěr z čípku na tzv. onkologickou cytologii. Obě vyšetření však mají své limity. U vyšetření pohledem je problém v tom, že část rakovin bývá uvnitř hrdla a nejsou vidět. Limitem cytologie je skutečnost, že při běžné prohlídce se sbírají pouze buňky a nenabírá se tkáň.
Očkování proti rakovině
|
LN: Jak se má tedy žena vyhnout riziku, že jí rakovina děložního čípku při běžné prohlídce nebude odhalena?
Je vhodné nechat si nabrat i stěr na viry, které tuto rakovinu způsobují. Toto vyšetření ovšem nemusí hradit pojišťovna a gynekolog za ně může požadovat platbu. Nemá to však smysl u žen pod 30 let, protože zmíněné viry jsou v lidské populaci velmi rozšířeny: 80 procent všech sexuálně aktivních lidí je v sobě nosí, třebaže naprostá většina z nich neonemocní – jejich organismus je vyloučí. A pouze u osob, jejichž tělo se jich nezbaví, nebo dochází-li k opakované infekci a jsou k ní přidružené další faktory, jako třeba kouření, se tato rakovina může vyvinout.
LN: Pokud žena nechodí na pravidelné gynekologické prohlídky, jak vytuší, že rakovinou děložního čípku onemocněla?
Nejčastěji tak, že začne nepravidelně slabě krvácet. Buď spontánně, nebo po pohlavním styku či při zvýšené námaze. A v řadě případů se to projeví i tím, že začne mít pobolívání v podbřišku, což už jsou vyšší stupně, daleko hůře léčitelné. Někdy se to neprojeví bohužel nijak, přičemž rakovina doroste do poměrně velkého nálezu a odhalí ji až nějaké náhodné vyšetření, které bylo indikováno pro jiný problém.
LN: Jak se tato rakovina v různých stadiích léčí?
Je zde rozdíl hlavně podle pokročilosti, částečně i podle věku. U nižších stadií bývá indikována operace neboli radikální hysterektomie, což je odstranění dělohy. Radikální proto, že se odstraní nejen děloha, ale i její závěsný aparát. Tím je daná operace daleko náročnější jak pro operatéra, tak pro ženu, protože ta má následně problémy s močením, v některých případech i s defekací, a takováto operace může mít více komplikací než prosté odstranění dělohy. Pokud se ji ale podaří provést a zjistí se, že nádor je omezen jen na děložní čípek, aniž by byl zároveň jinde mimo něj, je naprosto dostatečná – stačí jeden takovýto zákrok a dá se říci, že žena je vyléčena.
LN: A u vyšších stadií?
Pokud už rakovina migruje do lymfatických uzlin, zmíněná operace nestačí. Jsou dokonce stadia, kdy operaci pro rozsah nádoru ani není možné provést. Pak se přistupuje ke kombinovanému ozáření zvenčí i zevnitř přes pochvu a k tomu se pro jeho potenciaci v některých případech podávají malé dávky chemoterapie.
LN: Jak si ve výskytu rakoviny děložního čípku stojí Česko v porovnání se zahraničím?
U nás je každý rok zachyceno asi 20 nových případů na 100 000 žen, zatímco třeba ve Finsku nebo Velké Británii jsou takové případy jen čtyři. Je to dáno hlavně účastí tamních žen na gynekologických prohlídkách, nikoliv tím, že by tam měli lepší zdravotnictví. Ženy jsou tam motivovány na gynekologické prohlídky chodit, a pokud na ně například Britka nechodí a je jí diagnostikována rakovina děložního čípku, léčbu si hradí sama nebo jí pojišťovna prostředky omezí. Apeluji proto na rodiče, aby se nebáli své dcery nechat očkovat. Skutečnost, že vakcínu u nás hradí pojišťovny, není úplným standardem. Očkovací látka je poměrně drahá a je velká škoda takové možnosti nevyužít.
