15. září 2017 6:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Konec velkého objevitele. Poslední mise sondy Cassini je shořet v atmosféře Saturnu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Celkem o datech, které sondy poslaly, bylo zatím publikovány téměř 4 tisíce... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Celkem o datech, které sondy poslaly, bylo zatím publikovány téměř 4 tisíce... | foto: ČTK

WASHINGTON/PRAHA Vesmírné sondě Cassiny došlo palivo. Poslední mise ji čeká v pátek 15. září - v plánu je, že kolem páté ráno středoevropského času pošle poslední snímky na Zem, načež se snese do hutné atmosféry Saturnu.Tam kolem druhé odpoledne přeruší signál, shoří a zanikne 1,4 miliardy kilometrů od domova.

Její cesta započala před dvaceti lety, a za tu dobu stihla zachytit řadu pozoruhodných jevů: byla u možného zrodu měsíce, objevila mimozemský oceán a stála svědkem tomu, jak obří planetu pohltila obrovská vesmírná bouře.

Se sondou se teď loučí zejména ti, co na ní pracovali po 20 let jejího putování a předtím další dekádu na jejím vývoji. „Když jsem na Cassini začala pracovat v roce 1988, moje nejstarší dcera Jennifer začínala mateřskou školku. A teď, v roce 2017, je vdaná a má vlastní dceru,“ řekla serveru BBC doktorka Linda Spilkerovám, vědkyně, která na projektu Cassini pracovala 29 let.

Zvažují se i další mise, které na sondy navážou: například Orbiter, který bude pátrat po živých organismech v oceánu Enclaudu.
Celkem o datech, které sondy poslaly, bylo zatím publikovány téměř 4 tisíce vědeckých textů.

Na cestu se tehdy dvojsonda Cassini-Huygens, technicky jeden z nejsložitějších meziplanetárních průzkumníků, vydala v roce 1997. Cestou využila oběžné dráhy Venuše, Země a Jupiteru, načež po sedmi letech, v červenci 2004, dorazila ke svému cíli: planetě Saturn, obru o průměru 161 tisíc kilometrů, téměř stokrát těžší, než je Země. 

Díky svým prstencům, které jsou ze Země pozorovatelné i pomocí malého, běžného dalekohledu, je Saturn označován za nejkrásnější objekt sluneční soustavy.

O Vánocích 2004 se od sondy Cassini oddělila 318 kilogramů těžká sonda Huygens, která následně v polovině ledna přistála na Titanu, největším měsíci Saturnu, o kterém následně předala řadu cenných informací.

‚Šílený, divoký, nádherný úspěch‘

Snímky z Titanu byly ohromující. Záběry zachytily oranžově zbarvený svět zahalený hustou mlhou, ze které čněly temné ledovcové skály. Sonda také zachytila „hlas“ Titanu. Tím byly přerušované zvuky připomínající dunění hromu a následně podivná melodie, která podle vědců svědčí o atmosféře nabité elektrostatickou energií.

„Je to báječný a obrovský měsíc. Kdyby místo Saturnu kroužil kolem Slunce, říkali bychom mu planeta. Je větší než Merkur,“ popisuje planetární vědec NASA Jim Green.

Cesta sondy Huygens tak skončila, Cassini ale kolem Saturnu sbírala data dalších 12 let. Data, která sonda poslala zpět na Zem, byla transformativní. „Cassini byl šílený, divoký, nádherný úspěch,“ popsal Curt Niebur, programový vědec NASA.

Mýtické prstence Saturnu, které fascinovaly astronomy již v 17. století - podle jeho významných středověkých průzkumnících, astronomech, Italovi Giovannim Cassinim a Nizozemci Christiaanu Huygensovi, byly sondy i pojmenovány - se díky průzkumu Cassini ukázaly jako určitý stroj času; laboratoř pro studium vzniku a formování měsíců a planet, vlastní miniaturní solární systém.

Se sondou se teď loučí zejména ti, co na ní pracovali po 20 let jejího putování a předtím další dekádu na jejím vývoji.

Se sondou se teď loučí zejména ti, co na ní pracovali po 20 let jejího putování a předtím další dekádu na jejím vývoji.

Další velký objev přinesl Titan: největší měsíc Saturnu se výrazně podobá Zemi: má řeky, jezera, moře i vítr. A enigmatický, ledový měsíc Enceladus skrývá podle zjištění sondy pod svým povrchem oceán, který má téměř všechny podmínky pro život: tekoucí vodu, zdroj energie pro metabolismus a uhlík, vodík, dusík a kyslík.

Cassini-Huygens mise měla na vědomosti, které má lidstvo o vesmíru, neuvěřitelný vliv: celkem o datech, které sondy poslaly, bylo zatím publikovány téměř 4 tisíce vědeckých textů. Zvažují se i další mise, které na sondy navážou: například orbiter, který bude pátrat po živých organismech v oceánu Enclaudu.

Vědci nechají Cassini shořet, protože se chtějí vyhnout možnosti šíření mikrobů zanesených ze Země. Pokud by totiž sonda narazila do některého z měsíců, mohla by kontaminace poškodit možný vývoj tamního mikrobiálního života.

proPavlína Procházková
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz