Lidé často hledají příčinu svých zdravotních potíží ve špatnémsložení jídelníčku. Mezi potravinami, které se ocitají jako první první na pranýři, patří mléko. Ono a výrobky z něj totiž tvoří poměrně významnou složku naší stravy. Je vidět víc než jiné potraviny, jež mohou být pravděpodobnějším původcem alergií či jiných problémů.
„Je pravdou, že alergie na kravské mléko je nejčastější potravní alergií u batolat a malých dětí – postihuje až tři procenta z nich,“ připouští profesor Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Projevuje se nejčastěji kožním ekzémem nebo v trávicím traktu například bolestí, nadýmáním či průjmem.
ČTĚTE TAKÉ: |
Naštěstí ale většinu postižených, tak jak stárnou, alergické příznaky při konzumaci mléka postupně opouštějí. „V dospělé populaci trpí alergií na mléko pouze asi půl procenta lidí. A i mezi nimi jsou rozdíly – někdo například nesnáší syrové mléko, ale kvašené mléčné produkty nebo sýry mu obtíže nepůsobí.“ Aby byla informace úplná, je třeba dodat, že alergik na kravské mléko bude stejně reagovat i na mléko kozí či ovčí. Není prostě „lepší mléko“, svým složením si jsou všechna podobná.
Proč naše tělo potřebuje mléko?
|
Potenciálními alergeny v mléku jsou bílkoviny, především laktalbumin a laktglobulin. Ty mohou u disponovaných jedinců při konzumaci mléka vyvolat alergickou reakci. Na jejím vzniku se vedle zděděných genů podílí vždy i to, jak jsou nastaveny imunitní reakce u daného jedince, což se buduje především v kojeneckém období. Odborníci v této souvislosti zdůrazňují, že mimořádný ochranný prvek před rozvojem poruch imunity představuje kojení.
Laktózu netráví každý desátý
Jiný problém spojený s mlékem je takzvaná laktózová intolerance. Podmínkou trávení mléka je rozklad mléčného cukru, laktózy, prostřednictvím enzymu laktázy. Pokud člověku tento enzym chybí, a mléčný cukr proto není v trávicím traktu rozložen, střevní mikroflóra jej kvasí a vznikají plyny. To se projevuje zažívacími obtížemi, plynatostí a průjmem. Enzym laktázu postrádá zhruba každý desátý Čech, zbylých devět nemá s konzumací mléka žádné potíže.
„Jedna moje příbuzná ráda opakovala mezi lidmi šířenou hlášku: ‚Mlíko, na rakev víko.‘ A bohužel se tento nesmyslný názor v populaci stále hodně traduje,“ říká profesor Krejsek, který důležitost mléka ve stravě podporuje v rámci projektu Bílé plus, financovaného z prostředků Evropské unie i České republiky.
Jak to tedy s mlékem v Česku opravdu je? Pan profesor radí podívat se do dávné minulosti. Pravěcí lovci a sběrači měli ve stravě mléko pouze z mateřského prsu, po ukončení kojení se u většiny lidí enzym laktáza vytratil.
V období neolitické revoluce a rozšíření zemědělství i chovu zvířat ovšem lidé mléko znovu začali pít a záhy se u nich projevily z toho plynoucí zdravotní výhody. Získávali tak stravou nejen vápník, ale v méně slunečných dnech i vitamin D. Jejich kosti byly proto pevnější a vzhledem k řadě složek mléka přispívajících k dobré imunitě měli i větší šanci k přežití. Geny této indoevropské populace, k níž patříme, nám tedy zachovávají aktivní enzym laktázu až do dospělosti a ztrácí ji jen zmíněných deset procent z nás.
„Z uvedeného je zřejmé, že tvrzení o plošné nesnášenlivosti mléka v dospělosti u nás nemají racionální základ. Jsou výsledkem nekritického přejímání informací, které platí především v asijských etnicích a v černošské populaci,“ uvádí profesor Krejsek.
Regulace imunity
Mléčné výrobky, které vznikly přirozenou cestou mléčného kvašení, tedy jogurt či tvaroh, nebo byly získány sýřením, již mají laktózu rozloženou nebo ji neobsahují. Proto tyto výrobky mohou konzumovat i jedinci trpící intolerancí laktózy.
Kdo mléko a mléčné výrobky kvůli alergii opravdu konzumovat nemůže nebo se jich kvůli mylným informacím zřekne, přichází podle profesora Krejska o velkou zdravotní výhodu. „Mléko a kvašené mléčné výrobky pozitivně zasahují do regulací imunity. Posilují naši obranyschopnost, pozitivně ovlivňují střevní mikroflóru a brání rozvoji autoimunitních onemocnění,“ zdůrazňuje odborník.
Nejvíce informací je k dispozici o prospěšných účincích zkvašených mléčných výrobků jogurtového typu. Obsahují mikroflóru, které se říká probiotické mikroby, a tyto mikroorganismy mají unikátní vlastnosti. Přežívají agresivní kyselé prostředí žaludku, mají schopnost přilnout k sliznici střeva a přechodně se zde množit. Velmi zjednodušeně řečeno, posilují obranné reakce těla a tlumí poškozující složky, jež by mohly změnit zdravé fungování imunity a vést k onemocnění.
