Za úspěchem krys jako živočišného druhu možná stojí také jejich výkonný čich. Ten jim umožňuje rychle a přesně určit směr, kde se nachází například potrava nebo dravci. Experimentálně to dokázala skupina indických vědců z univerzity v Béngalúru.
„Technické“ parametry krysího čichu pomohl určit pokus se skupinou hlodavců. Krysám stačilo jedno nadechnutí trvající přibližně 50 milisekund, tedy padesátitisícinu sekundy, aby zjistily směr, odkud pach přichází. Vědci rovněž sledovali mozkovou činnost krys číhajících na kořist.
Při experimentu odhalili, že 90 procent nervových buněk v mozkovém centru čichu reaguje rozdílně na podněty přicházející z levé a z pravé nosní dírky. Pokud biologové jednu nozdru ucpali, schopnost „prostorového čichu“ se prakticky vytratila.
Stero-čich je tedy založen na mechanismu, který určuje, do jaké nosní dírky dorazí pach jako první. Přitom vzdálenost mezi dírkami je pouhé tři milimetry.
Velmi podobně funguje například také náš prostorový sluch.
„Technické“ parametry krysího čichu pomohl určit pokus se skupinou hlodavců. Krysám stačilo jedno nadechnutí trvající přibližně 50 milisekund, tedy padesátitisícinu sekundy, aby zjistily směr, odkud pach přichází. Vědci rovněž sledovali mozkovou činnost krys číhajících na kořist.
Při experimentu odhalili, že 90 procent nervových buněk v mozkovém centru čichu reaguje rozdílně na podněty přicházející z levé a z pravé nosní dírky. Pokud biologové jednu nozdru ucpali, schopnost „prostorového čichu“ se prakticky vytratila.
Stero-čich je tedy založen na mechanismu, který určuje, do jaké nosní dírky dorazí pach jako první. Přitom vzdálenost mezi dírkami je pouhé tři milimetry.
Velmi podobně funguje například také náš prostorový sluch.
